Po měsíci začne zítra jednání 43. schůze poslanecké sněmovny

Sněmovna se na konci minulého roku pokoušela neúspěšně zrychlit pracovní tempo a zavést rytmus třítýdenní, ale bohužel v tomto systému nestačila projednat řadu právních předloh, které pak jako resty tlačila před sebou. Tento zvolněný rytmus, zdá se, sněmovně vyhovuje lépe a sněmovna při minulé schůzi stačila projednat všechny body.

Pravdou ovšem také je, že sněmovna poznamenaná vládní krizí se těmto předlohám věnovala velmi okrajově a většinu času jim zabírala různá taktická a politická jednání klubů a zákony tak v podstatě odhlasovávala velmi automaticky. Druhá skutečnost, která pomohla hladkému průběhu minulé schůze bylo to, že poslanci hned na začátku odstranili z programu všechny body, které by mohly vyvolat nějaký konflikt a ztížit tak politická jednání.

Návrh programu nadcházející schůze je pak jen odrazem oné odlehčovací kůry toho minulého a nabobtnal do poměrně úctyhodných rozměrů. Čítá totiž celkem 124 jednacích bodů a na konci schůze navíc čeká poslaneckou sněmovnu hlasování o důvěře vládě Jiřího Paroubka. Tento vrchol schůze, ale zcela určite ovlivní průběh jednání, protože vláda nemá jistotu, že ji podpoří všech 101 koaličních poslanců a tak se bude v průběhu dvou nadcházejících týdnů spekulovat, taktizovat a vyjednávat a mnohdy zřejmě i handlovat. To může do značné míry poznamenat i program schůze, který dostává definitivní podobu až během úterního zahájení. Teprve po něm bude jasné, jakou cestou se poslanci budou ubírat, zda cestou projednávání zákonů nebo cestou politického taktizování.

Některé zákonné předlohy totiž mohou být jakýmsi prubířským kamenem soudržnosti staronové koalice a partneři si jistě nebudou chtít hned na počátku ztěžovat cestu k vyslovení důvěry. A tak bude zajímavé, jak se bude v poslanecké sněmovně vyvíjet projednávání především těch zákonů, které nejdou moc pod vousy liberálnější části koalice, ale které chtějí prosadit sociální demokraté a na které by mohli přihodit své hlasy komunisté. Především to budou zákony vrácené Senátem s pozměňujícími návrhy. U nich totiž musí poslanci buď souhlasit se senátní podobou nebo je znovu odhlasovat v podobě původní poslanecké. Třetí možnost je, že zákon není schválen v žádné podobě a tedy jako by se neprojednával.

A tak bude zajímavé sledovat jak se poslanci především té vládní strany postaví k vládnímu zákonu o spotřebních daních, který obsahuje zvýšení těchto daní u tabákových výrobků, k zákonu o státní sociální podpoře a jako s třešinkou na dortu se budou muset vyrovnat s vráceným poslaneckým návrhem zákona na odškodnění obětí okupace z roku 1968, který sice sněmovna schválila, ale senátorům se nelíbilo, že poslanci snížili výši odškodnění a proto tento návrh vracejí se zvýšeným odškodněním.

Opravdovým oříškem se ale zřejmě stane až vládní návrh zákona o registračních pokladnách, který Senát přímo zamítnul a tady bude záležet na každém koaličním hlasu. Především bude záležet jak se k předloze postaví lidovci, kteří s ním vyslovili souhlas a to výměnou za to, že Sociální demokracie nebude požadovat plošná majetková přiznání. Situace se však od té doby změnila a změnit se může i postoj poslanců KDU-ČSL . Zákon však docela jistě podpoří komunisté, kteří i při minulém projednávání hlasovali jako jeden muž a tak bude zajímavé sledovat, co to udělá s postoji uvnitř koalice.

Vedle předloh vrácených Senátem se mohou stát i další návrhy zákonů oním pověstným jablkem sváru. Mezi ně můžeme zařadit návrh poslanců Miroslava Kalouska, Jana Kasala a Jaromíra Talíře kterým se mění zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a který jde v poslanecké sněmovně do prvého čtení. Pokud sami předkladatelé nenavrhnou v úvodu schůze jeho stažení z programu, bude zajímavé pozorovat jaký zájem měl na přijetí či nepřijetí podobných zákonů Stanislav Gross, který v roli předsedy vlády opíral svůj vliv právě o bezpečnostní složky, které měl jako ministr vnitra na starosti a proto mnoho zákonů, které upravovaly tuto oblast naráželo na jeho silný odpor.

Poslanci budou v prvém čtení také zřejmě projednávat Návrh poslanců Waltera Bartoše, Petra Nečase, Vlastimila Tlustého a dalších na vydání zákona, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv školský zákon). Tady zcela jistě narazí na odpor ministryně školství Petry Buzkové, ale bude záležet jak velkou podporu bude mít u ostatních členů koalice. Ovšem i v případě tohoto zákona se dá očekávat že postoj sociální demokracie podpoří komunisté.

Do třetího čtení, pokud se nastane nic nepředvídaného, by se mohl dostat zákon o provozu na pozemních komunikacích, který vloni poslanci v závěrečném hlasování nepodpořili a to především díky tomu, že při hlasování o pozměňujících návrzích se do předlohy dostalo množství úprav se kterými nesouhlasili ani ti, co jinak po této právní úpravě volali. Zákon tedy znovu stojí před poslanci a bude tedy opět záležet na tom v jaké podobě se dostane do třetího čtení.

Ve třetím čtení bude také projednán návrh poslance Vlastimila Tlustého na úpravu stavebního spoření, který prošel poměrně hladce v rozpočtovém výboru, ovšem jen díky kompromisnímu postoji samotného předkladatele. Zda takový postoj zaujmou i ostatní poslanci, či zda tu opět zafunguje odpor ke všemu co pochází od opozice se teprve uvidí.

Zítra odpoledne se také uvidí co vše z programu zůstane a co naopak přibude. Vše se však bude zcela určitě soustřeďovat na pátek 13. května, kdy se definitivně rozhodne o osudu vlády a o tom, zda tato republika dokončí volební období v současném rozložení politických sil či zda bude neodvratně směřovat k předčasným volbám. Ovšem i projednávání zákonů v nadcházejících dnech může do jisté míry napovědět jaká bude odpověď na tuto otázku..