Plicní kmenové buňky opraví plíce
Vědcům se poprvé podařilo identifikovat lidské plicní kmenové buňky.
Autory objevu jsou američtí a italští vědci, kteří izolovali kmenové buňky z chirurgicky odebrané plicní tkáně. Jejich funkčnost testovali metodami in vitro a in vivo – v buněčných kulturách nejprve demonstrovali, že kmenové buňky se mohou dělit na další kmenové buňky, ale také dokážou „vyzrát“ v buňky, které tvoří různé typy plicních tkání. V dalším kroku vědci lidské kmenové buňky vstříkli injekcí do myším s poškozenými plícemi. Tady se kmenové buňky úspěšně integrovaly do tkáně a začaly obnovovat průdušky, plicní slípky i stěny plicních cév.
Takzvané progenitorové buňky, které nejsou plně diferencované, byly v plicích identifikovány u dříve, ale na kmenové se dosud čekalo. O tom, že nově identifikované buňky jsou skutečně pravými kmenovými buňkami, vypovídají tři faktory: buňky se dokážou obnovovat, mohu dospět v různé typy plicních buněk a jsou přenosné. To znamená, že pokud kmenové buňky vstříkneme do plic pokusné myši, kde opraví poškození, můžeme je z nich později zase odebrat a celý proces zopakovat u dalšího zvířete.
Objev lidských kmenových buněk přestavuje velký krok kupředu, protože by mohl usnadnit terapii chronických plicních chorob, na které dosud neexistuje účinná léčba.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
