Plazmovým paprskem proti kosmickému smetí
Rychlý proud iontů nám může pomoct při čištění kosmického prostoru kolem Země.
Rychlý proud usměrněných nabitých mikročástic - čili iontů - si v kosmonautice spojujeme zpravidla s výkonným reaktivním pohonem, jedná se o tzv. plazmový pohon. Stejný prostředek nám ale může pomoct i při čištění kosmického prostoru kolem Země od starých nefunkčních úlomků družic.
Plazmový motor pro cestu k Marsu
Plazmový motor bude pravděpodobně rozhodující pro první cesty člověka k jiným planetám. V silách dnešní technologie už je vývoj tak silného plazmového pohonu, který lidské posádce umožní cestu na Mars a zpět k Zemi. Taková cesta by celkově trvala tři měsíce. Jedním z odborníků, kteří se vývojem plazmového raketového pohonu zabývají, je i Robert Winglee, vedoucí katedry kosmických věd na americké Universitě ve Washingtonu.
Plazmový motor má dvě oddělené části. První z nich je menší palubní elektrárna, díky jejímu výkonu nejdříve dochází k ionizaci pracovní látky, tedy k roztržení jejích atomů na záporně nabité elektrony a zbytek kladně nabitých částic. Tyto nabité částice pak elektrárna urychluje a posílá do určitého směru. Směrování zajišťuje silný generátor magnetického pole.
Plazmový paprsek jako čistící prostředek
Robert Winglee z univerzity ve Washingtonu ale uvažuje i o další aplikaci technologie. Pokud bychom magneticky vytvořený rychlý proud iontů zaměřili na úlomky družic, bylo by možné tyto úlomky odklánět směrem k Zemi, kde by kosmické smetí v atmosféře shořelo. Výhodou metody je fakt, že by nebylo nutno zaměřovat jednotlivé úlomky a pracovat s každým zvlášť. Za jistých podmínek by bylo možné plazmovým paprskem celé sektory oběžné dráhy doslova zametat.
Je zde však jeden rozdíl. Raketa s plazmovým pohonem vytváří reaktivní tah prostřednictvím silové reakce iontů se speciálním “odrazným” prvkem v motoru. Mrtvé satelity a jejich úlomky podobný speciální odraznou plošku nemají, takže impuls udělený paprskem nebude tak velký. Ale přesto se prý bude jednat o dostatečně velký “šťouch” na to, aby se dráha kosmického smetí změnila požadovaným způsobem. Podle Roberta Wingleeho by satelitní mise s tímto čistícím plazmovým paprskem stála kolem 300 milionů dolarů.
Zdroj: PhysOrg
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.