Pinochet na pokračování

Kulturní centrum presidentského paláce v Santiagu de Chile pronajalo svou výstavní síň jedné soukromé společnosti, která začala prodávat pohlednice chilských presidentů od roku 1970. Nebyl však mezi nimi Augusto Pinchet, který se dostal k moci pučem a vládl mezi léty 1973 a 1990, tedy plných sedmnáct let. To rozčililo jeho příznivce, kterých je v Chile stále ještě hodně, i když na Pinocheta a jeho rodinu vycházejí najevo stále nová obvinění. Presidentský palác vyřešil jejich stížnost šalamounsky. Přikázal stáhnout z prodeje všechny pohlednice s presidenty, i když soukromá společnost prohlásila, že se při výběru jejich předloh řídila uměleckou hodnotou snímků a nikoli politickým posláním. Pohlednice se socialistickým presidentem Salvadorem Allendem (aljendem) ukazuje státníka se skupinou neuniformovaných ozbrojenců, jak se dívá k nebi. V ruce drží samopal AK-47, který prý dostal od Fidela Castra s věnováním na pažbě. Britská BBC fotku zveřejnila a požádala latinskoamerické čtenáře, aby napsali, jaké pocity v nich vzbuzuje. Ohlasů bylo velmi mnoho. Rozpoutala se diskuse, jak vlastně Allende zemřel. Padl v boji s pučisty nebo spáchal sebevraždu? Objevil se i názor, že ho zastřelil agent nasazený z Kuby. Neexistovala ani shoda v tom, zda je to opravdu poslední Allendův snímek. Kdosi upozornil, že jeho pohled k nebi není k Bohu před smrtí, nýbrž na oblohu, odkud útočila pučistická vojenská letadla. To nejdůležitější však je, že zejména chilské reakce se zcela jasně rozdělily. Většina vidí v Allendovi hrdinu a v Pinochetovi usurpátora moci, ale je hodně i těch, kteří označují Pinocheta za člověka, který zachránil zemi od komunismu kubánského typu.

Není to však tak jednoduché. Lucía (lusía) Pinochetová, nejstarší generálova dcera odjela na rozhraní ledna a února autem do Argentiny, tam nasedla na letadlo do Washingtonu a tam požádala o politický azyl. Chilská vláda se to dozvěděla od velvyslance USA, Bílý dům prohlásil, že se k žádostem o azyl nevyjadřuje.

Mezitím však dostaly události spád. Na Lucíi Pinochetovou byl vydán v Chile mezinárodní zatykač, neboť se nedostavila k soudu, který jedná o daních, které nezaplatila. Podle řady předních washingtonských právníků neměla moc šancí dostat ve Spojených státech politický azyl, a to i když mezi oběma zeměmi neexistuje dohoda o vyhoštění z důvodu fiskálních úniků. Nejstarší Pinochetova dcera tedy stáhla svou žádost a nechala se policejně přepravit do Santiaga de Chile. Po krátkém zadržení ji soudce propustil na kauci 6-ti tisíc dolarů.

Nyní čeká ona a vlastně celá Pinochetova rodina, tj. její sourozenci matka i sám generál na soudní proces. Dohromady údajně dluží na daních okolo dvou milionů dolarů. Zaplatit je by nemělo být pro multimilionáře Pinochetovi žádný problém. Objevila se totiž jejich tajná konta po celém světě a machinace s nimi. Jenže jakmile by připustili své pochybení, stali by se v očích Chilanů ještě méně důvěryhodní. A poškodilo by je to i v dalších procesech, které je čekají.

Někteří z nich totiž používali falešné pasy, zejména při nákupech zbraní a vývozu peněz ze země. Stalo se to sice už před 28 lety, ale to v Chile neomlouvá. Případ Pinochetových tak trochu připomíná kauzu Al Capona. Toho také nedokázaly soudy obvinit za jím zosnované vraždy, až ho nakonec nachytaly na daňové podvody. Hlavu rodiny Augusta Pinocheta už řadu let chilská justice stíhá za to, že nařídil vyvražďování svých politických odpůrců a dalších lidí, ale stále se mu nemůže dostat na kobylku. Příští týden (11. března) dosedne do presidentského křesla Michelle Bachelet (mičel bačele) a je jisté, že soudní procesy s Pinochetovými budou pokračovat.

Augustovi Pinochetovi, kterému Chilané upřeli presidentství a dali mu indiferentní titul "faktický vládce", je devadesát. Největší trest, který v tomto věku zcela jistě zažívá, je fakt, že musí neustále s napětím myslet na soudní procesy proti své osobě.