Petr Šabata: Slovensko v roce 2025. Vzdálilo se demokracii, Evropské unii i Česku
Česko-slovenské vztahy se jen tak nezlepší, i když po vzniku vlády Andreje Babiše to vypadalo nadějně. Jenže právě končící rok ukázal, že cokoliv příznivého v partnerství obou zemí je ohroženo vývojem na Slovensku.
Nenechme se ošálit pěknými řečičkami, například od šéfa Sněmovny Tomia Okamury. Po návštěvě jednobarevné poslanecké delegace v Bratislavě stále opakoval, jak mají Češi Slováky rádi, ale právě tehdy vyšlo najevo, že Slovenská informační služba podrazila tu českou neuvěřitelným způsobem.
Čtěte také
Navzdory jasnému slibu, že Bratislava nebude krýt jednoho klíčového aktéra proruské vlivové operace, kterého Česko zařadilo na národní sankční seznam, získal tento člověk několikaměsíční útočiště na Slovensku. Tím skončila výměna informací mezi oběma službami, tedy mezi dvěma členy NATO, už dříve narušená kontakty slovenských tajných s těmi ruskými. I taková je realita česko-slovenských vztahů.
Po dvou letech kabinetu Roberta Fica se země odpoutává od demokratického vládnutí a od spolehlivého partnerství v EU a v NATO. A v průběhu roku se radikálnost a nevyzpytatelnost především premiérových kroků stupňovala.
Čas se Ficovi krátí
Čtěte také
V květnu opět navštívil v Moskvě Vladimira Putina, zúčastnil se oslav 80. výročí konce druhé světové války jako jediný z lídrů zemí EU a NATO, i Viktor Orbán zůstal doma.
Bratislavská vláda je otevřeně prokremelská a na prosincovém summitu EU nastal další zvrat. Fico poprvé nehlasoval pro závěry na podporu Ukrajiny (šlo o bezúročnou půjčku, český premiér byl pro, ovšem odmítl záruky ze strany Česka). To je změna – dosud vždy Fico v Bruselu hlasoval s většinou, i když komentáře pro domácí publikum byly opačné.
Hned v lednu vystrašil premiér Slováky, když prohlásil, že opozice chystá státní převrat a vláda je připravena na všechno. Bylo omezeno právo shromažďovací i neziskové organizace, vláda stupňovala tlak na média včetně verbálních útoků na novináře.
Čtěte také
V září Národní rada schválila změnu ústavy – podle ní se uznává jen biologicky určené pohlaví muže a ženy a zakazuje se náhradní mateřství. Především ale novela zavedla přednost slovenského práva před právem evropským a mezinárodním.
A nedávný záměr vlády zrušit úřad, který chrání oznamovatele korupce, vyvolal nebývalý politický a ústavní konflikt. Proti se postavila nejen opozice, slovenští prokurátoři a Evropská komise. Zákon vrátil Peter Pellegrini a když jeho veto poslanci přehlasovali, zasáhl Ústavní soud a předběžně zrušení úřadu zastavil.
Čtěte také
Ovšem vzápětí Národní rada zařadila do trestního zákona ad hoc účelové změny, které pomohly zbavit se obžaloby z trestného činu místopředsedovi Smeru, a v které zavedly nové trestné činy – popírání Benešových dekretů a maření předvolební kampaně cizí mocí. Stalo se tak při onom jednání, kde na sebe útočili poslanci nejen verbálně, ale i fyzicky, a většina nebyla střízlivá. Opozice nazvala schůzi „nocí mafie“.
Což zní velmi silně, ale – když po schválení legislativy zvažoval prezident Pellegrini, zda ji podepíše, nebo vrátí, jeho do té doby politický spojenec Fico mu vzkázal – s upozorněním na jeho veto zákona o oznamovatelích a také s odkazem na loňský atentát na premiéra –, že asi neví, jak chutná 9milimetrová kulka v břiše. A že selhal, protože se postavil na stranu lidí, kteří je zavírali a kteří po nich stříleli. A Pellegrini podepsal.
Ficovu nervozitu lze chápat při pohledu na vývoj podpory jeho strany Smer a koaličních partnerů. Od voleb 2023 ztratili půl milionu voličů, je to pád ze 43 na 28 procent. V průzkumech dlouhodobě vede hlavní opoziční strana Progresivní Slovensko, se všemi opozičními uskupeními (což není bez rizika) by sestavila příští vládu. Řádné volby budou na podzim 2027.
Čtěte také
Důvody úprku voličů jsou ekonomické – každá domácnost cítí, jak se slovenské ekonomice nedaří. Letos rostl HDP o procento, příští rok má být podle prognózy centrální banky růst nulový, stejné platí u reálných mezd. Domácnosti už teď šetří na potravinách a omezují spoření, od ledna se jejich příjmy sníží kvůli dopadům dalšího konsolidačního balíčku.
Vláda zasahuje do ekonomiky nekompetentně, zhoršuje se zdravotní péče, bezpečnost, stav silnic... To se Ficovi za jeho předchozích třech premiérských období nestalo. Takže straší, vyhrožuje, snaží se ničit demokratické instituce a právní stát, udržet se u moci za každou cenu. Pro Slovensko je to ohrožující.
Stejně tak ale utrpí česko-slovenské vztahy, protože partner za řekou Moravou už nyní vypadává z Evropské unie a z NATO, sázka, na které naopak Babišovi pomohla výrazněji vyhrát volby. A Fico je nevyzpytatelný v každém ohledu, protože sleduje jiné zájmy, než jsou zájmy jeho země (blízké zájmům Česka).
Čas se mu krátí. I česko-slovenské vztahy čeká velmi dlouhá Ficova předvolební kampaň. Nic dobrého nečekejme. Slováci by mohli vyprávět.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
