Petr Janyška: V Paříži začal soud století s teroristy z Bataclanu
V Paříži začal soud s teroristy, kteří tam před téměř šesti lety, 13. listopadu 2015, zavraždili neuvěřitelných 130 osob a další stovky zranili. Jejich motivem bylo šílenství islamistické indoktrinace, přináležitost k teroristické organizaci Daeš, jež si říká Islámský stát.
Ten masakr tehdy šokoval celý svět, podrobnosti o něm četl či sledoval v televizi kdekdo. Lidé měli nad tou krutostí pocit němé hrůzy. Popisy mrtvých a umírajících těl v tratolišti krve na podlaze rockového klubu vypadaly jako líčení esesáckých hrůz z válečných dob.
Čtěte také
Pro Francii a potažmo pro Evropu to byla tragédie srovnatelná s 11. zářím pro Američany. Terčem islamistů nebyla jen Paříž sama o sobě, ta to schytala jako výstrahu za celou Evropu a vůbec za západní sekulární svět.
Nebyl to také první ani poslední teroristický útok ve Francii, u něhož se volalo Alláh je velký. V tomto ohledu je Francie nejvíce postiženou zemí Evropy. Vždyť v lednu téhož roku jiní islamisté postříleli přímo v redakci jedenáct novinářů týdeníku Charlie Hebdo. A přišly další vraždy, v Nice, v okolí Paříže. To vedlo mnohé k zamyšlení o roli islámu a jeho politických požadavcích v Evropě.
Proces, který začal, nemá obdoby a je vpravdě historický. Historický proto, že jak řekl na úvod předseda zvláštní poroty Jean-Louis Périès: „Skutečnosti, jež bude posuzovat, se svou dramatičností řadí mezi velké národní a mezinárodní události století“. Účastní se ho desítky advokátů, přes tisíc žalujících stran, trvat má do května.
Čtěte také
V historické budově Soudního paláce v sousedství katedrály Notre Dame byl kvůli němu postaven zvláštní moderní sál a v něm je teď souzeno dvacet mužů, z toho jedenáct osobně, zbylí buď zahynuli, nebo jsou nezvěstní.
Smyslem procesu bude pojmenovat kdo, jak a proč tehdy zabíjel, kdo to organizoval a jaký byl plán.
Skupina chtěla zabíjet i jinde v Evropě
Celkový průběh tehdejších událostí i jména teroristů jsou už známy. Ví se, že šlo o jednu koordinovanou skupinu, zná se víceméně role každého v ní. Je tam ale i řada nejasností a temných míst, které snad proces osvětlí.
Čtěte také
Už teď se ve Francii objevily informace, podle nichž teroristé plánovali hrůzu ještě daleko větší, rozprostřenou do několika evropských zemí. Cílem bylo zřejmě i letiště v Amsterodamu, stadion v Británii a další místo v Paříži.
Velkou roli v logistice teroristů hrál zpočátku Brusel. Polovina atentátníků tam žila ve čtvrti Molenbeek, druhá se tam sjela z Iráku a Sýrie (jeden údajně přes Maďarsko) a celou věc tam připravili.
Rozdělili se potom na tři komanda, jedno se odpálilo v blízkosti národního stadionu u Paříže v době fotbalového zápasu, druhé vpadlo do klubu Bataclan a střelbou z kalašnikovů zmasakrovalo téměř sto osob, a třetí postřílelo lidi sedící na zahrádkách několika kaváren. Později část skupiny zabíjela ještě na bruselském letišti a v metru.
Celý proces bude mít jeden cíl: ukázat, že Francie nepadla na kolena a že v ní platí spravedlnost. Že na rozdíl od těch fanatiků, kteří v Paříži, ale i v Sýrii a v Iráku zabíjeli podle vlastní libovůle, s odvoláním na Alláha, platí ve Francii pro každého stejný metr podle sekulárního zákona republiky. Soud bude chtít ukázat, že stát zůstává ve své nestrannosti silný a že se jeho obyvatelé i instituce nenechají zastrašit.
Neboť o to teroristům šlo: vyvolat v zemi strach a paniku a nahlodat její principy. Jako tehdy v USA útokem na Dvojčata.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
