Petr Janyška: Učitel, který vás ovlivní na celý život
Měli jste taky na základní škole paní učitelku nebo pana učitele, kteří vás podstatně ovlivnili a na které dodnes vzpomínáte? Jsou učitelé, kteří vám ke konci dětství otevřou oči, ukážou dosud neznámé obzory, nějak se do vás otisknou a vy si jejich znamení nesete celý život. Někteří člověka ovlivní víc než vlastní rodiče.
Čtěte také
To oni předávají dalším generacím, co společnost naakumulovala za svá staletí a co udržuje její kontinuitu. To oni podstatně přispívají k soudržnosti společnosti, která by se jinak rozštěpila na ty, kdo se dostanou díky svému původu k vědění, a na ty, kdo ne a kdo se ocitnou na okraji. Nebýt osvíceného učitele, který v synkovi negramotného kočího rozpoznal schopnosti a pomohl mu vyšvihnout se díky vzdělání, nebylo by přeci T. G. Masaryka.
V dnešním kontextu zavřených škol a výuky on-line je třeba o učitelích a jejich roli mluvit. Objevují se představy, že postačí pustit studentům na obrazovku zadání, které pak zkontroluje algoritmus. To ale nemůže fungovat, dítě i student potřebují lidský kontakt, živé slovo, individuální přístup. Učitele, svého mistra, jakého žádný software nenahradí.
Pomník Neznámé učitelce
Před pár dny zemřela téměř ve sto letech jedna taková světlá paní učitelka, Vladana Mališová. Byla ztělesněním masarykovské idey drobné práce, neokázalé a nehlučné, se kterou se začíná znova s každou generací a která jediná kultivuje celek. Na takových spravedlivých jako ona stojí lidstvo.
Čtěte také
Jejím oborem byla francouzština. Za komunismu se tento jazyk příliš nevyučoval, a dnes snad ještě méně a stále na méně školách, takže ty, které to ještě dělají, jsou jakýmisi osamělými ostrůvky odvážné originality a bojují o přežití. V takovém kontextu nesmírně záleží na jednom jediném učiteli a jeho entusiasmu.
Paní Mališovou znala celá frankofonní Praha. Prošly jí rukama stovky dětí, prakticky každý, kdo potom v dospělém věku sehrál nějakou roli v česko-francouzských vztazích. Několika generacím vnukla lásku k Francii a k její kultuře, zažehla v nich tu první jiskru, vybavila znalostí jazyka.
Francouzský stát si všiml její práce a udělil jí titul rytíře Řádu akademických palem, nejvyšší vyznamenání, jakého se může dostat pedagogovi, včetně univerzitních. Bohužel ale nevím o žádném ocenění ze strany českého ministerstva školství. Alespoň Senát ČR jí před léty udělil cenu Evropský učitel jazyků.
Nevím, proč by měl na Malé Straně stát pomník vojákovi Radeckému. Zato vím, proč by tam měl stát pomník Francouzi Ernestu Denisovi a pomník paní učitelce Mališové. Nebo aspoň pomník Neznámé učitelce, tak jako jsou pomníky Neznámým vojínům.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
