Petr Honzejk: Nemaluj Konečnou na zeď! A proč je tenhle výrok ryzí naivita

Na první pohled bychom se jejími výroky nemuseli moc zabývat, protože její formace se pohybuje jen lehce nad pěti procenty voličské podpory. Ale je tady jeden podstatný důvod, proč by to bylo naivní – k němu na konci.

Čtěte také

Martin Fendrych: Stačilo! hlásí, že si chce vzít zemi zpátky

Z výroků Kateřiny Konečné zaujaly zatím především dva. Na otázku serveru Novinky, jestli se nebojí imperiálních ambicí Ruska, která mohou ohrožovat i nás odpověděla: „Já fakt nevím, co by si v České republice vzali. Nedovedu si to představit. Myslím si, že je to zbytečné strašení.“

A vzápětí hájila vystoupení ze severoatlantické aliance slovy: „Vždycky tvrdím, že pro mírovou politiku je nejlepší odzbrojit, protože to je jediný způsob, jakým se dostanete k tomu, že už žádná další válka nebude.“

První výrok je pozoruhodný vzhledem k tomu, že podobně, tedy „co by z toho měli“ argumentovala nejen Kateřina Konečná před útokem Ruska na Ukrajinu a byla zjevně vedle. Člověk by tedy řekl, že pokud je vzdělavatelná, musí i ona nyní vidět, že Rusko k útoku žádný zvláštní materiální důvod nepotřebuje.

Čtěte také

Konečná je tváří Stačilo!, ale není v jeho vedení. „Hlavní slovo má Vidlák Sterzik,“ uznává

K pohybu tanků a vzletu raket úplně stačí imperiální mentalita, přesvědčení o vlastní nadřazenosti a světadějné úloze svěřené dějinami či dokonce samotným Bohem. Když přesto Konečná pokračuje ve vyprávěnce o neškodném Rusku, lze se obávat, že v tom není jen naivita.

Podobné je to s druhým výrokem, tedy že míru lze nejlépe dosáhnout odzbrojením. Z dějin víme, že války jsou jakousi antropologickou konstantou. Dlouhá doba míru, kterou jsme od druhé světové války zažívali, byla spíše anomálie. A rozhodně nebyla způsobena nějakým odzbrojováním, mír naopak zajistila existence těch nejničivějších zbraní, které lidstvo vymyslelo.

Příčinou válek, jak jistě i Kateřina Konečná ví, nejsou zbraně, ale lidská mentalita. Před útokem nás může ochránit jen strach agresora, že by mohl dopadnout špatně. Nejlépe dosáhne míru ne ten, kdo odzbrojí, ale ten, kdo se připravuje na válku. Pokud to Konečná popírá, fakticky nahrává jen a jen agresorovi.

Čtěte také

Kateřina Perknerová: Chvíle, kdy je nutné říct stačilo

Když osekáme smysl výroků Kateřiny Konečné na dřeň, uvidíme, že nejsou pacifistické. Jsou spíše kolaborantské, ve smyslu, že jsou zcela v souladu s ruskými zájmy. Vedou fakticky k tomu, že bychom to, co máme, například svobodu a prosperitu, dali autoritářskému Rusku zadarmo.

Proč takové výroky Kateřina Konečná pronáší a proč takovou politiku prosazuje, těžko říci. Jestli ji mají být odměnou jen hlasy prostoduchých idealistů, nebo v tom, řečeno hláškou z filmu Vesničko má středisková, plave ještě něco jiného, ví jen ona sama. 

Nebezpečná naivita

Dalo by se říci, že by Kateřinu Konečnou a její Stačilo! mohli zodpovědní a svobodomyslní lidé sledovat spíše jako politickou kuriozitu, zhruba na úrovni obživlé fosilie. Jenže, a tím se dostáváme k tomu podstatnému, co bylo naznačeno v úvodu, byla by to nebezpečná naivita.

Stačilo! může být za jistých okolností součástí příští vlády Andreje Babiše. A co za podporu ANO dostane, respektive co jí bude Babiš ve svém nekonečném mocenském pragmatismu ochoten dát, si neodvažujeme odhadovat.

Petr Honzejk, komentátor Hospodářských novin|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

Takže ač na jednu stranu platí „nemaluj Konečnou na zeď!“, může se předsedkyně proruských komunistů po volbách zjevit nejen v temných snech liberálů, ale i ve zdech Strakovy akademie. A to dokonce, politicky vzato, v nadživotní velikosti. A se vším, co s ní a s tím souvisí. 

Autor je komentátor Hospodářských novin