Petr Holub: Volby jsou příležitost pohnout s ekonomikou

V případě tuzemského hospodářského systému platí plně tradiční klišé, že země stojí na rozcestí. Upozornil na to poslední vývoj a hlavně dosud trvající hospodářská krize. Slovo krize v této chvíli znamená, že se Česko dostalo do kritické situace. Země s nezpochybnitelnou kompetencí při průmyslové výrobě se úspěšně orientovala na vývoz a s pomocí zahraničních investorů neustále zvyšuje svou exportní produkci.

Tato mince má ovšem jako vždy dvě strany. Jak připomíná analytik David Marek z banky Patria, životní úroveň společnosti se při takové strategii může zvýšit jenom v případě, když dostatečně rychle roste produktivita práce. Jenom pak dokážou tuzemské výrobky vytlačit z trhu konkurenci z cizích zemí.

Produktivita jde zvýšit tím, že se vyrábějí stále lepší výrobky za použití nových technologií, anebo také tím, že se sníží mzdy. To postihlo nedávno český exportní průmysl, reálný pokles mezd se přelil do celé ekonomiky a zemi ovládla recese. Hospodářská odvětví zaměřená na domácí trh ztratila odbyt a dařilo se jim hůře než exportu.

V této chvíli je pro české hospodářství nezbytné zvýšit přidanou hodnotu výrobků a prodávat je do té míry, aby se daly zvýšit mzdy bez obav, že poklesne produktivita.

Jde o zdánlivě jednoduchou rovnici. Pokud se najde cesta nových technologií a výrobků s vysokou přidanou hodnotou, pak nebude nutné pracovat za nízké mzdy. Teď jde ovšem o to, jestli jsou české ekonomické subjekty schopny tuto cestu sledovat. S tím souvisí otázka, jak jim v tom může veřejná správa v čele s vládou pomoci.

Pokud se totiž nepodaří vyrábět dražší výrobky, pak čeká značnou část české společnosti osud, jaký má veverka v kole, kterým svým usilovným během donekonečna otáčí. Český pracovník nemusí přímo otáčet kolem, bude však stále více pracovat za stále nižší reálnou mzdu. To, co jsme dosud nazývali krizí, se stane všedním dnem české ekonomiky.

Strany usilující o vládu by tedy měly jasně odpovědět na otázku, jakým způsobem podpoří ekonomiku, aby se produktivita práce zlepšila bez snižování platů.

Obecné řeči o snižování či zvyšování daní, boji s korupcí, stavbě dálnic a podpoře vzdělanosti jsou v této chvíli zbytečné. Teď jde o to, co se dá udělat konkrétně, aby se poměry změnily pokud možno do dvou tří let.

Strany by neměly zapomenout ani na to, aby vznikla silná odvětví zaměřená na domácí spotřebu. Pak nebude tuzemská závislost na exportu tak hluboká. Má to být také průmysl, zemědělství, stavebnictví nebo služby? Víceméně na tom nesejde, ovšem je třeba si vybrat.

Volby jsou vlastně unikátní okamžik, kdy se můžeme rozhodnout. Pokud se promešká, pak už budeme jen sledovat, kam nás odnese nelítostný ekonomický osud.