Petr Holub: Nepolevující úsilí a odhodlání. O čem je rozpočet na rok 2024

2. červen 2023

„Tyto částky svědčí o nepolevujícím konsolidačním úsilí vlády a potvrzují odhodlání jít cestou úsporných opatření na výdajové straně veřejných rozpočtů.“ V této větě, kterou obsahuje překládací zpráva ke státnímu rozpočtu na rok 2024, se nechali sami úředníci ministerstva financí unést a prozradili své skryté emoce.

Nelze se jim však divit. Když užívají obrat „tyto částky“, pak tím myslí údaje o příjmech a výdajích státního rozpočtu, případně o rozpočtovém deficitu. Částky jsou přitom v miliardách a vyvolávají přinejmenším úžas.

Čtěte také

Konkrétně 1. června se daňoví poplatníci dozvěděli, jak nepříznivě se vyvíjí státní rozpočet v letošním roce. Koncem května už jeho deficit dosáhl 271 miliard korun, tedy částky, která přesahuje dokonce pětiměsíční deficity z období, kdy pandemie covidu vládu donutila zavírat průmyslové podniky, podniky služeb a neomezenými částkami podporovat jejich zaměstnance.

Dnes jsou ovšem viníkem jiná rozhodnutí jiné vlády, která bez rozmyslu slibovala – konkrétně důchodcům vysokou valorizaci penzí a energetikům příplatky, aby nežádali od svých zákazníků příliš mnoho peněz.

Jde o hodně

Když se konstrukce rozpočtu na letošní rok kácí, tak je třeba zasáhnout v rozpočtu na příští rok a pokud možno představit stejně imponující údaje o tom, jak se svět naopak zlepší.

Čtěte také

První návrh rozpočtu na rok 2024 shodou okolností unikl z neveřejné vládní databáze také v prvním červnovém dnu. Splnil očekávání, protože obsahuje příslib, že se státní výdaje napřesrok sníží o 89 miliard.

To znamená, že schodek rozpočtu už nebude vysoko nad 300 miliardami, jak po zveřejnění květnových čísel očekává každý, ale sníží se na 235 miliard, navíc v dalších letech bude klesat ještě níž.

S odstupem řečeno, příliš skvělé vyhlídky to nejsou, deficit státního rozpočtu v řádu stovek miliard není úroveň, na kterou by si chtěl daňový poplatník zvyknout. Pokud se ale příslib 235 miliard naplní, pak ekonom a vlastně i obyčejný občan získá jistotu, že veřejné finance jsou pod kontrolou a že se tedy nemusíme bát protektorátu světových finančních institucí, jaký svého času zažilo Řecko.

Petr Holub

Tím se vysvětluje důvod, proč i ostříleného úředníka ministerstva financí přemohly city a proč používá obraty jako „nepolevující konsolidační úsilí vlády“ nebo „odhodlání jít cestou úspor“. Vlastně tak ujišťuje, že to vláda a spolu s ní vládní byrokracie zvládnou. Přinejmenším z nečekaně vysokých finančních částek, které se dne 1. června publikovaly, dost jednoznačně vyplývá, že v této chvíli opravdu jde o hodně.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

autor: Petr Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.