Petr Holub: Nepolevující úsilí a odhodlání. O čem je rozpočet na rok 2024
„Tyto částky svědčí o nepolevujícím konsolidačním úsilí vlády a potvrzují odhodlání jít cestou úsporných opatření na výdajové straně veřejných rozpočtů.“ V této větě, kterou obsahuje překládací zpráva ke státnímu rozpočtu na rok 2024, se nechali sami úředníci ministerstva financí unést a prozradili své skryté emoce.
Nelze se jim však divit. Když užívají obrat „tyto částky“, pak tím myslí údaje o příjmech a výdajích státního rozpočtu, případně o rozpočtovém deficitu. Částky jsou přitom v miliardách a vyvolávají přinejmenším úžas.
Čtěte také
Konkrétně 1. června se daňoví poplatníci dozvěděli, jak nepříznivě se vyvíjí státní rozpočet v letošním roce. Koncem května už jeho deficit dosáhl 271 miliard korun, tedy částky, která přesahuje dokonce pětiměsíční deficity z období, kdy pandemie covidu vládu donutila zavírat průmyslové podniky, podniky služeb a neomezenými částkami podporovat jejich zaměstnance.
Dnes jsou ovšem viníkem jiná rozhodnutí jiné vlády, která bez rozmyslu slibovala – konkrétně důchodcům vysokou valorizaci penzí a energetikům příplatky, aby nežádali od svých zákazníků příliš mnoho peněz.
Jde o hodně
Když se konstrukce rozpočtu na letošní rok kácí, tak je třeba zasáhnout v rozpočtu na příští rok a pokud možno představit stejně imponující údaje o tom, jak se svět naopak zlepší.
Čtěte také
První návrh rozpočtu na rok 2024 shodou okolností unikl z neveřejné vládní databáze také v prvním červnovém dnu. Splnil očekávání, protože obsahuje příslib, že se státní výdaje napřesrok sníží o 89 miliard.
To znamená, že schodek rozpočtu už nebude vysoko nad 300 miliardami, jak po zveřejnění květnových čísel očekává každý, ale sníží se na 235 miliard, navíc v dalších letech bude klesat ještě níž.
S odstupem řečeno, příliš skvělé vyhlídky to nejsou, deficit státního rozpočtu v řádu stovek miliard není úroveň, na kterou by si chtěl daňový poplatník zvyknout. Pokud se ale příslib 235 miliard naplní, pak ekonom a vlastně i obyčejný občan získá jistotu, že veřejné finance jsou pod kontrolou a že se tedy nemusíme bát protektorátu světových finančních institucí, jaký svého času zažilo Řecko.
Tím se vysvětluje důvod, proč i ostříleného úředníka ministerstva financí přemohly city a proč používá obraty jako „nepolevující konsolidační úsilí vlády“ nebo „odhodlání jít cestou úspor“. Vlastně tak ujišťuje, že to vláda a spolu s ní vládní byrokracie zvládnou. Přinejmenším z nečekaně vysokých finančních částek, které se dne 1. června publikovaly, dost jednoznačně vyplývá, že v této chvíli opravdu jde o hodně.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
