Petr Holub: Jsem zase tady, řekl Zeman

Samotný prezident Miloš Zeman odehrál roli lidového monarchy celkem přesvědčivě a novou funkci si očividně užíval. Klíčovým momentem byl podle očekávání inaugurační projev, při kterém sám prezident připomněl, že doba není jednoduchá a že bude třeba bojovat s obtížemi, v první řadě s ekonomickou recesí a s korupcí.

Vypadá to, že se nic nezměnilo proti roku 1998, kdy se Zeman stal premiérem. Také tehdy zastihl českou společnost v nepříliš šťastné situaci, když procházela recesí a když panovalo všeobecné přesvědčení, že politické a ekonomické elity rozkradly státní majetek.

Premiér Zeman po roce 1998 skutečně zemi z recese vytáhl, i když všechno nezáleželo pouze na něm. Už jeho předchůdci podali žádost o vstup do Evropské unie a připravili program pobídek pro zahraniční investory. Právě z těchto důvodů se tuzemská ekonomika zotavila a Zemanovi je třeba připsat k dobru, že dokázal tento program ekonomického přibližování Evropě realizovat.

V roli prezidenta má mnohem méně nástrojů, jak zajistit, aby země překonala i současnou recesi. V projevu pouze slíbil, že poskytne prostor pro otevřenou debatu poltických stran i významných zájmových skupin, jako jsou odbory a podnikatelé. Právě v těchto debatách je možné najít a koordinovat cestu k ekonomickému oživení. Opět nutno přiznat, že takový plán dává smysl. V posledních letech se Česko stalo zemí nedůvěry. Lidé nevěří politikům, zaměstnanci nevěří svým zaměstnavatelům, nedůvěřují si ani občané, politici nebo zaměstnavatelé navzájem.

Pokud dokáže prezident moderovat otevřenou debatu v celé společnosti, zaslouží se o návrat pocitu jistoty, bez kterého nejde najít novou perspektivu.

Rozumná byla i připomínka, že prezident bude bojovat s korupčníky a kmotry. Ve svém premiérském období sice s akcí „Čisté ruce“ neuspěl, přesto je dnes třeba, aby tento svůj záměr minimálně zmínil. Možná Zemanovi ani tolik o potrestání korupčníků nejde, dnes ale nemůže ekonomickou obnovu prosadit žádný politik, který je v třeba jen nejasném podezření, že sám korupci podléhá.

V této souvislosti dává smysl prezidentův výpad proti médiím. Jako premiér nebyl jiný a jednomu týdeníku tehdy zcela vážně vyhrožoval, že ho zničí. Důvod je prostý: jeho snahu o ekonomickou obnovu, mohou zlikvidovat právě novináři, pokud budou poukazovat, že v boji s korupcí opět selhává. Navíc mohou upozorňovat, že také Zeman a jeho spolupracovníci mají kontakty na neprůhledné, ale vlivné ekonomické skupiny. Lidé Zemanova typu to považují za nezbytnost a dost možná mají pravdu, pokud se to týká České republiky v jejím současném stavu.

Uplynulo patnáct let a jsem zase tady, řekl prezident Zeman. V jeho projevu nebylo nic víc, ale také nic méně.