Petr Holub: Čtrnáct stran táhne do sněmovny

Dohromady je těchto stran čtrnáct, vedle tří favoritů, kterými jsou sociální demokraté, komunisté a TOP 09, počítají se vstupem do sněmovny také ODS, zemanovi a lidovci a průzkumy jim dávají do značné míry za pravdu. Tím ovšem výčet nekončí, protože je celá řada partají, kterým předpovědi dávaly v posledních měsících výsledek okolo dvou procent. Nejde jen o strany Andreje Babiše, Tomia Okamury a Jany Bobošíkové, které mají díky střídmě dávkovanému populismu přístup do médií. Stále však existuje tradiční Strana zelených, opuštěné pravicové voliče mohou přilákat Svobodní, protiromské pochody seženou příznivce straně Dělníků, mezi mladými dostanou hlasy Piráti, financovat kampaň nepochybně dokáže Jiří Paroubek a jeho LEV 21.

O místa ve sněmovně se tedy bude ucházet celkem čtrnáct partají. Předpovědět jejich neúspěch přitom nejde, protože mohou využít hněv levicově naladěných občanů, kterým už nebudou stačit zavedené strany, anebo bezradnosti pravicových voličů, kteří teď pochybují o důvodech, pro které dříve volili ODS.

K nejistotě o budoucím výsledku přistupuje druhý důvod chaotické předvolební situace. Neexistují žádné věrohodné průzkumy předvolební situace. Náhlou změnou metodiky se sama z pozice seriózní agentury vyřadila společnost Factum, a tak se čeká na průzkumy společností STEM a CVVM, které však přes léto nepředpovídají a první prognózy od nich můžeme čekat až v polovině září. Samozřejmě předpovídají ještě další agentury, nejsou však dobře zavedené a jejich data není možné brát úplně vážně.

Obecně vzato, pokud stranám nejde jen o volební příspěvek, který činí sto korun za každý hlas při zisku nad jeden a půl procenta odevzdaných hlasů, pak si buď myslí, že je sněmovna nafukovací, anebo že žijí v Holandsku.

Nizozemská sněmovna totiž nemá žádné kvórum a vstoupit do ní může i strana se ziskem okolo jednoho procenta. V Česku je však volební systém značně restriktivní. Pětiprocentní kvórum pouští do sněmovny obvykle jen pět stran, d’Hondtův přepočet hlasů na mandáty navíc snižuje počet poslanců menších stran. Která ze stran nezíská aspoň osm nebo devět procent, je ve sněmovně odsouzena k marginální roli.

Hodně očekávání a hodně zklamání, takové budou zřejmě letošní volby. Přesto existuje i dobrá varianta, podle níž i v rozbité politické scéně dostanou dvě nebo tři standardní strany dostatečné množství hlasů, aby sestavily nějakou úplně obyčejnou vládu, u které si nakonec řekneme, že mohla být horší. Právě chaotické tažení čtrnácti stran do sněmovny může skončit oslabením vyhrocených ideologií i populistů a návratem politického realismu.