Poslanci přehlasovali Senát a potvrdili, že ani pouštění hudby v kadeřnictví nebo v hospodě není jako třeba v nemocnici zadarmo a i jejich provozovatelé proto za ni musejí platit poplatky podle autorského zákona.
Omezit autorské poplatky nejdřív zkoušel senátor Ivo Valenta, podle nějž prý lidé nechodí do hospod kvůli tomu, že jim tam z rádia pouštějí oblíbené písničky. Ve Sněmovně pak za veřejnou hudbu zdarma bojovali hlavně Piráti.
Restaurace, kavárny a další provozovny, kde hraje hudba, rádio nebo televize, můžou nově platit autorské poplatky jen jedné organizaci. Tou je Ochranný svaz autorský, který je následně rozdělí dalším svazům. Povinnost platit autorské poplatky se v Česku týká asi 45 tisíc provozoven a ročně se vybere zhruba 460 milionů korun.
Šéf jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek označil autorské poplatky za „hamižnost“. A pirátská poslankyně Lenka Kozlová pro změnu argumentovala, že „v praxi poplatky musí platit například kadeřnice, která má ve své provozovně puštěné rádio, a v podstatě ho má puštěné spíš sama pro sebe než pro návštěvníky. Proto nám tedy přijde nesmyslné zatěžovat ji další finanční dávkou.“
Proti omezení autorských poplatků naopak bojovali umělci a autoři veřejně pouštěné hudby, kteří kvůli tomu podepsali i petici – i oni nejspíš chtějí za svou práci peníze. Podle nich byl navíc Valentův návrh v rozporu s právem EU.
U Pirátů samozřejmě boj proti autorským poplatkům nepřekvapí, mají s nimi principiální problém. Nedávno neúspěšně bojovali i proti evropské směrnici o autorských právech, podle níž musí velké firmy jako Google platit za obsah, který si dosud zdarma pro vlastní byznys „vypůjčují“ od tradičních médií a i díky němu inkasují většinu příjmů z reklamy.
Teď Piráti chtěli osvobodit od honorářů pro změnu autory hudby s podobným argumentem, že si lidé v kadeřnictví primárně nechávají stříhat vlasy a něčí hudbu tam případně poslouchají jen jako kulisu.
České lázně by měly začít platit autorské poplatky za to, že svým pacientům na pokojích pouštějí rádio nebo televizi. Tvrdí to generální advokátka Soudního dvora Evropské unie, tedy nejvyššího soudu v osmadvacítce. Generální advokátka má jen poradní hlas, evropští soudci se ale jejím doporučením většinou řídí.
Což je ironie, protože právě správná hudební kulisa bývá automatickou součástí podnikání nejen v případě hospod a kadeřnictví, i proto v nich muziku zákazníkům pouštějí. Navíc to celé trochu připomíná komunismus, kdy taky mělo být všechno zadarmo, až nakonec nebylo skoro nic ani za peníze.
Ostatně Piráti s tím mají vlastní zkušenosti. Nedávno si pro své silvestrovské video, v němž si zahrál i šéf strany Ivan Bartoš, bezplatně „vypůjčili“ logo slovenské kapely Elán s tím, že jde o parodii. Samozřejmě bez jejího vědomí i svolení.
„Krást se prostě nemá,“ komentoval to člen skupiny Vašo Patejdl, podle nějž by Elán své logo Pirátům nikdy nepůjčil. Piráti to ovšem viděli jinak a celkem logicky: jejich stranické krédo zní „internet je naše moře“ a jak známo, i piráti považují skutečné moře za své teritorium, kde se taky za nic neplatí. Prostě si to vezmete. Jen se tomu v jejich případě říká pirátství a ne hamižnost okradených.
Autor je komentátorem Info.cz
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
