Petr Holec: Jestli chcete poznat Piráty, zapomeňte na Bartoše

Právě Bartoš může za poslední volební úspěchy strany „batolat s plamenometem“, jak se Pirátům někdy přezdívá kvůli jejich revolučnímu zapálení bořit všechno staré a slabší schopnosti budovat něco nové.

Čtěte také

Petr Holub: Jak dlouho bude mlčet opozice

Dobře to ostatně vědí i samotní Piráti. „Jeho největší slabinou je, že je jenom jeden. Stranu je potřeba připravit tak, aby měla podobných lidí více. Teď stojíme na Ivanovi spolu s Jakubem Michálkem až moc,“ přiznal i staronový místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Od něj to byla trochu ironie, protože Bartoše takhle vychválil těsně předtím, než proti němu na fóru vytáhl do boje o předsednickou funkci. A stará dobrá tradice politických klání přece jen velí, že kandidáti na šéfa partaje vyzdvihují spíš své vlastní přednosti, než aby velebili své soupeře.

Piráti ovšem nejsou tradiční politická strana: stejně jako ANO či SPD jsou protestní hnutí, jehož mnohé členy přiměly ke vstupu do politiky právě tradiční strany, které voliči nejen v Česku poslední dobou stále více zavrhují. Takže jisté věci včetně volby svého šéfa prostě dělají netradičně.

Přibývají potenciální premiéři, ubývají potenciální vlády

Piráti taky v Ostravě vyhlásili něco na způsob politického dospění a útok na Strakovu akademii. Nejen Bartoš několikrát zopakoval, že chtějí vyhrát příští sněmovní volby a vládnout.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Piráti na cestě od protestní strany k vládní odpovědnosti

Média proto hned z jejich šéfa začala tahat nejen to, s kým chtějí případně vládnout, když se jejich volební výsledky i preference dost blíží deseti procentům, ale také s jakým programem. S digitalizací, transparentností a internetem, který Piráti považují za své „moře“, si totiž možná vystačíte ve volebním autobusu, na vládu celé země to ale nestačí.

Klidně proto zapomeňte na Bartoše, který je podobným populárním a komunikačně zdatným „maskotem“ Pirátů, jakým v dobách její slávy býval i šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ostatně ani Bartoš, stejně jako kdysi „kníže“ TOP 09, svou stranu úplně nevede, spíš ji jen navenek zastřešuje.

Jak vypadá případná vláda Pirátů, to v praxi ukazuje Praha, zatím jejich největší volební kořist. Bartoš říká, že by Piráti jednou rádi vládli s hnutím STAN, s nímž v rámci Spojených sil pro Prahu vládnou i v hlavním městě. A s málokým jsou tady v takovém ideologickém i osobním konfliktu jako s Hanou Marvanovou, jeho volební lídryní.

Čtěte také

Veronika Neprašová: Puberťáci Česku nepomůžou, Piráti buď dospějí, nebo spadnou přes palubu

STAN, TOP 09 i lidovci, kteří tvoří Spojené síly, prostě zjistili, že se s Piráty téměř nedá vládnout, protože stejně jako skuteční piráti taky neuznávají žádná pravidla ani kompromis. A že i přes odpor koaličních partnerů až fanaticky prosazují i věci, které v praxi mívají opačný účinek, reputačně ovšem padají na celou koalici. Po roce společného vládnutí s Piráty proto jejich tradiční političtí partneři v koalici nemluví jen o zásadních ideologických rozporech, ale i jiné osobní DNA.

A sice takové, která se nápadně blíží lidem z Prahy sobě Jana Čižinského, třetího člena pražské koalice, která se téměř permanentně rozpadá. Ostatně i on nedávno vytáhl do boje o Strakovu akademii a nenápadně vzkázal, že je připraven být premiérem. Necelé dva roky před sněmovními volbami tak přibývají potenciální premiéři, zatímco ubývají potenciální vlády, které by mohly vzejít ze současné opozice. A právě to je zatím asi největší efekt Pirátů.

Autor je komentátor serveru Info.cz