Petr Hartman: Zdanění tichého vína tiše mizí
Říká se, že ve víně je pravda. Podle ekonomů by v něm měly být i peníze. Konkrétně miliardy korun ročně. To v případě, že by na tzv. tiché víno byla uvalena spotřební daň.
Politici o jejím zavedení byli ochotni uvažovat. Ostatně zrušení této daňové výjimky bylo původně součástí konsolidačního balíčku. Nakonec z něj zdanění bylo vyňato. Tento krok vyvolal mediální zájem a kritické reakce veřejnosti.
Čtěte také
Politici se snažili emoce zklidnit. Zvolili osvědčenou taktiku. Tvrdili, že zavedení spotřební daně na tzv. tiché víno je potřeba důkladně promyslet. Bádání zabralo několik měsíců. Výsledkem je konstatování, že se nepodařilo nalézt politickou shodu.
Je málo pravděpodobné, že se na tom do sněmovních voleb něco změní. Tento druh pití tak zůstává i nadále od spotřební daně osvobozen. Nutno dodat, že jako jediný alkoholický nápoj v zemi.
Proč se výjimka netýká piva?
Argumentů obhajujících tento stav existuje hned několik. Jedním z nejčastěji používaných je ten o ochraně tuzemských vinařů. Problém je v tom, že z této daňové výjimky profitují hlavně levné dovozy. Ty představují zhruba 70 procent tuzemské konzumace.
Čtěte také
Z těchto čísel je zřejmé, že produkce českých a moravských vinařů má problémy konkurovat levným dovozům bez ohledu na spotřební daň.
Přesto je pro větší část politiků schůdnější nic neměnit, než se pokusit získat další peníze do státního rozpočtu. Mohou argumentovat tím, že se chovají podobně jako jejich kolegové v Německu, Itálii, Rakousku a dalších zemích. Těch, které spotřební daň na tzv. tiché víno nezavedly, je v Evropské unii hned 15.
Nepatří k nim krajina vínu zaslíbená Francie, kde se takováto daň platí. Nezdá se, že by to nějak negativně poznamenalo místní krajinu, turistický ruch, nebo produkci vína. Přitom právě tím se daňová výjimka obhajuje v Česku.
Čtěte také
Vzhledem k tomu, že by její zrušení do tuzemského státního rozpočtu přineslo maximálně jednotky miliard korun ročně, nejde o zásadní ekonomický problém. Jedná se spíše o princip. Zda by se ke všem alkoholickým nápojům mělo přistupovat z pohledu zdanění jednotně, nebo by se mělo přihlížet k národním specifikům.
V druhém případě se mohou výrobci piva ptát, proč by se výjimka neměla rovněž týkat pěnivého moku? Odpověď se nabízí. Protože jeho producenti nejsou schopni, nebo nemají zájem, přesvědčit většinu politiků o tom, že by to měli učinit.
Vinařům se to očividně daří. Takže v době, kdy politici horečně přemýšlejí o tom, jakým způsobem získat další peníze do státního rozpočtu, spotřební daň na tzv. tiché víno zavést nechtějí. Přitom v 90. letech minulého století se platila a vinohrady v Čechách a na Moravě nezanikly. Přesto si vinaři u politiků prosadily její zrušení a dál tuto výjimku úspěšně hájí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
