Petr Hartman: Potřebujeme jednotné přijímací zkoušky na střední školy?
Vedení středních škol není schopno samo zajistit, aby do jejich zařízení byli přijímání žáci, kteří studium zvládnou a úspěšně ho završí maturitou. Také tímto způsobem lze vnímat rozhodnutí ministerstva školství zavést jednotné přijímací zkoušky na střední školy.
Děti, které nezvládnou test z matematiky a českého jazyka, by středoškolské vzdělání neměly vůbec zahájit. Bude-li tento systém zaveden bez dalších nezbytných změn, potom ho mohou někteří ředitelé středních škol považovat nikoli za vyjádření nedůvěry v jejich schopnosti, ale rovnou za polibek smrti.
Současný způsob financování těchto zařízení se totiž odvíjí od počtu studentů, kteří je navštěvují. Vedení školy se proto snaží třídy naplnit alespoň tak, aby získalo dostatek financí nutných k zajištění provozu a k zaplacení pedagogů a dalších lidí nezbytných pro udržení chodu vzdělávacího zařízení.
Má-li být jedním z důsledků jednotných přijímacích zkoušek redukce takovýchto škol, potom by se to při zachování způsobu financování mohlo podařit. Byť to ministerstvo školství za jeden z hlavních cílů této změny nevyhlašuje, a naopak tvrdí, že systém financování změní.
Školám, které se zaměřují především na kvalitu výuky a studenty si pečlivě vybírají, jednotné přijímací zkoušky nepomohou. Pro ověření schopností daného jedince úspěšně se vzdělávat na takovéto střední škole se stejně budou používat i jiné metody než pouze jednotné testy. Jejich úroveň bude muset být nastavena níž, než by tato vzdělávací zařízení potřebovala.
Stačí připomenout zkušenosti s fungováním státních maturit. Ty měly nabídnout srovnání výsledků, a tím i úspěšnosti středních škol napříč republikou. Místo toho se potvrdila obava, že nastavit stejný typ maturitní zkoušky pro gymnázia a učňovské obory nedává smysl.
Přání, aby jednotné přijímací zkoušky zvýšily motivaci žáků a pedagogů v devátých třídách, není příliš reálné. Spíš to může vést k tomu, že místo klasického vzdělávání bude výuka zaměřena především na trénink těchto testů.
Jejich úspěšné složení samo o sobě nezaručí, že nabyté vědomosti žáků z různých základních škol budou na přibližně stejné úrovni. Přitom ministerstvo argumentuje tím, že potřebuje nějakým způsobem rozdíly mezi těmito školami zmenšit. Pochopitelně tak, aby se ty horší začaly zlepšovat.
V neposlední řadě může být novinka vnímána jako snaha naplnit více učební obory. K tomu by mělo docházet spíše pozitivní motivací, aby se na ně děti hlásily, a ne aby v nich skončily kvůli tomu, že nezvládly jednotné přijímací zkoušky na střední školy.
