Petr Hartman: Kdo nahradí Jaroslava Kuberu v čele Senátu?

5. únor 2020

Vydržet do podzimu a nic neměnit. Právě tímto způsobem by mohl přistoupit Senát k volbě svého předsedy.

Zdlouhavé dohadování o tom, kdo by měl nahradit náhle zemřelého Jaroslava Kuberu, by totiž nedávalo velký smysl. Po říjnových volbách do jedné třetiny horní parlamentní komory stejně proběhne výběr nového vedení.

Čtěte také

Nic neměnit ale není myšleno doslova. Jen těžko si lze představit, že by druhá nejvýznamnější ústavní funkce v zemi zůstala zhruba tři čtvrtě roku neobsazená. Přesto by ke změně dojít nemuselo, alespoň v tom slova smyslu, že by včele horní parlamentní komory mohl zůstat občanský demokrat.

Pokud by se nástupcem Jaroslava Kubery stal někdo jiný, narušilo by to dosavadní rozložení sil ve vedení Senátu, což by mohlo vyústit ve snahu přeobsadit i místopředsednické posty.

Úsilí ODS zachovat současné poměry a místo Jaroslava Kubery instalovat Miloše Vystrčila je pochopitelné. Zároveň to neznamená, že bude úspěšné. Občanští demokraté nemají v horní parlamentní komoře většinu. Musí pro svůj návrh sehnat dostatečnou podporu.

Spojit síly rivalů

Při kandidatuře Jaroslava Kubery to dokázali. Dokonce tak, že Kubera ve druhém kole volby jasně porazil bývalého rektora UK Václava Hampla. Toho tehdy nominovali lidovci.

Čtěte také

Volba předsedy v roce 2018 názorně ukázala, že nebyla formalitou. V minulosti o pravý souboj často nešlo. Bylo to dáno tím, že jeden senátorský klub většinou svým počtem členů jasně dominoval. Ostatní respektovali jeho právo mít předsedu.

Doba se změnila. Síly jsou vyrovnané. Proto se do boje o druhou nejvýznamnější ústavní funkci v zemi na podzim 2018 pustili hned tři kandidáti. Občanským demokratům se podařilo prosadit svého člověka mimo jiné ve spolupráci s hnutím ANO a sociálními demokraty. Patrně na jejich rozhodování měla více vliv osobnost Jaroslava Kubery než jeho stranická příslušnost.

Petr Hartman

Při hledání jeho nástupce se zdá, že by se mohly spojit síly dvou největších rivalů z předešlé volby. Alespoň lidovci naznačují, že by tentokrát nepostavili svého kandidáta a podpořili Miloše Vystrčila. Patrně chtějí respektovat výsledky voleb z roku 2018 a nezavdat příčinu k dalším případným změnám ve vedení Senátu.

Na první pohled to vypadá rozumně. Následující jednání ukážou, jestli se s tímto postojem ztotožní většina. Bez ní se Miloš Vystrčil novým šéfem Senátu stát nemůže.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Petr Hartman
Spustit audio