Petr Hartman: Jak se z roztříštěné opozice stala vládní koalice

Ten byl početně slabý a nemohl v dolní parlamentní komoře nic zásadního prosadit. Prim hrála koalice hnutí ANO a sociální demokracie podporovaná komunisty a v případě potřeby SPD. Jejich sílu umocňovalo spojenectví s prezidentem Milošem Zemanem. Zdálo se, že roztříštěná opozice na tom nic nedokáže změnit.

Čtěte také

Jiří Pehe: Když se dvě koalice perou, Babiš se směje

Není divu, že byla v uplynulých letech opakovaně kritizována za neschopnost se sjednotit. Nic totiž nenasvědčovalo tomu, že se podaří jedné z opozičních stran získat takovou podporu veřejnosti, aby se mohla sama o sobě stát reálným konkurentem hnutí ANO v boji o vítězství v podzimních sněmovních volbách.

Jak dokázal letošní rok, žádná taková osamocená síla se nenašla. Přesto Andrej Babiš už není premiérem. Pomohla k tomu práce opozice, ale také koronavirová krize a její dopady na život lidí, ekonomiku a fungování státu. Pozdní a v některých případech špatné reakce Babišovy vlády přispěly k prohloubení nedůvěry občanů ve schopnost politiků spravovat tuto zemi. Projevilo se to v propadu přízně hnutí ANO. Andrej Babiš už nemusel být neporazitelný.

Šťastné vítězství ve volbách

Čtěte také

Petr Hartman: Jak voliči STAN zdevastovali Piráty

Přispěly k tomu i dva momenty z první poloviny tohoto roku. Hned v lednu byl posvěcen vznik koalice s názvem Piráti a Starostové. V dubnu došlo k formálnímu završení spolupráce ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Ta sice začala už v loňském roce, ale koaliční smlouva byla podepsána až letos v dubnu.

Když se koalice Spolu a Piráti a Starostové začaly objevovat v průzkumech veřejného mínění, byly jejich výsledky opticky výrazně lepší, než kdyby v těchto žebříčcích obliby figurovaly jednotlivé strany osamoceně. Silnější k sobě přitahují více přízně než outsideři, kteří si jdou nevyhnutelně pro porážku. Takže tyto dva opoziční bloky začaly posilovat u části veřejnosti naději, že změna vládnutí je možná.

K většímu klidu nově zrozených koalic přispěl i výrok Ústavního soudu. Ten v únoru letošního roku zrušil části volebního zákona. Mimo jiné i tu, která nastavovala relativně vysokou hranici pro vstup do sněmovny u vícečlenných koalic. Pirátům a Starostům tak stačilo podle nově přijatých pravidel získat alespoň sedm procent, koalici Spolu potom procent devět. Jejich ambice ve sněmovních volbách byly pochopitelně výrazně vyšší.

Čtěte také

Petr Hartman: Zemanovi čučkaři zkomplikovali prosazování ruských zájmů v Česku

Potvrdily to jejich výsledky. Z roztříštěné opozice se koncem letošního roku stala vládní koalice. Ve sněmovně se může opřít o většinu 108 poslanců. To nemohl ignorovat prezident Miloš Zeman a nakonec jmenoval Fialův kabinet. Za své tak vzaly prezidentovy plány, že dá šanci na sestavení vlády Andreji Babišovi. Ten o ni ani nestál.

Petr Hartman, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

I když při pohledu na početní sílu jednotlivých poslaneckých klubů je ve sněmovně zřejmá dominance hnutí ANO. Není mu však nic platná. Bude-li koalice držet pohromadě, většinu se Babišovi zformovat nepodaří. Nedá se však hovořit o triumfu demokratické opozice, ale spíše o jejím šťastném vítězství ve volbách. Po osmi letech vládnutí prohrálo hnutí ANO jen těsně, a kdyby nepropadl zhruba milion hlasů, tak by se velmi pravděpodobně z rozdrobené opozice nestala vládní koalice.

Autor je komentátor Českého rozhlasu