Petr Hartman: Donutí soud Miloše Zemana jmenovat profesory proti jeho vůli?
Prezident republiky nemá posuzovat, zda by měl být konkrétní člověk jmenován profesorem či nikoli.
Vyplývá to alespoň z rozhodnutí Městského soudu v Praze. Jeho verdikt reaguje na skutečnost, že Miloš Zeman nepodepsal tři jmenovací dekrety.
Petr Hartman: Pomůže Ústavní soud pánům Fajtovi a Ošťádalovi ke jmenování profesory?
Jste-li docentem a projdete poměrně náročným schvalovacím procesem, měl byste se na jeho konci stát profesorem. Alespoň to předpokládá platné znění vysokoškolského zákona.
Týkalo se to také Ivana Ošťádala a Ivana Fajta. Přitom oba pánové prošli řádným procesem, který vyžadují příslušné předpisy. Podpis hlavy státu měl pouze formálně stvrdit, že byly splněny všechny náležitosti, tak jak je požaduje zákon o vysokých školách. Miloš Zeman to v těchto případech neučinil.
Dva ze tří odmítnutých uchazečů o profesorský titul se s tím nesmířili a obrátili se na soud. Ten podle očekávání potvrdil to, co je léta běžnou praxí. Tedy, že kvalitu kandidátů ověřují odborné hodnotící komise a vědecké rady vysokých škol. Jejich závěr by pak mělo respektovat ministerstvo školství. Právě ono podává prezidentovi republiky návrh na jmenování profesorů. Ten svým podpisem celý proces završuje.
Jiří Leschtina: Proč chtějí profesoři Zemanův podpis
Mezi prezidentem republiky a vrcholnými představiteli akademické obce hoří regulérní válka. Jejím dalším dějstvím je Zemanovo odmítnutí jmenovat tři nové profesory.
Není tedy osobou, která by se ho měla aktivně účastnit a jednotlivé kandidáty hodnotit. Přesto Miloš Zeman žádosti nevyšel vstříc. Odůvodnil to určitými morálními výhradami ke zmiňovaným pánům. Svůj postoj nezměnil ani po naléhání ze strany představitelů vysokých škol a ministerstva.
Nyní ho k pozitivnímu přístupu ke jmenování profesorů de facto vyzval soud. Není však příliš pravděpodobné, že na to hlava státu bude slyšet.
Zeman může odmítnout
Názorně to dokládá reakce prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka na sociálních sítích: „Abych zklidnil radostí rozdychtěné pražské novináře. Verdikt soudu pouze vrací věc Fajt-Ošťádal k novému projednání panem prezidentem.“
Petr Holub: Prezident má vždycky pravdu, i v případě profesorů
Prezident Miloš Zeman dnes nepřišel do Karolina a nepředal novým profesorům jmenovací dekrety, které sám podepsal. Přitom v případě tří profesorů, vládou už předtím schválených, podpis dokonce odmítl.
Z toho se dá vyvodit, že nové projednání dospěje ke stejnému výsledku. Tedy, že prezident republiky jmenovací dekrety nepodepíše, byť pro tento krok bude jen těžko hledat oporu v zákonech. Soud sice ve svém rozsudku připouští, že hlava státu může odmítnout, pokud dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem, nebo tento proces vykazoval vady.
Nic nenasvědčuje, že by tomu tak bylo v těchto případech. Přesto se může Miloš Zeman pokusit poukazovat u jednoho z kandidátů na jeho údajné kontakty s komunistickou státní bezpečností. U druhého může hovořit o jeho údajné snaze vylepšit si vlastní příjem pomocí sponzorského daru. I když jsou to jen záminky, může jejich prostřednictvím odmítnout dekrety podepsat.
Zkrátka bylo by naivní počítat s tím, že by se Miloš Zeman podřídil rozhodnutí, které se mu příčí. Byť by hlava státu měla respektovat pravomocné verdikty soudu, neexistují účinné páky, jak ho k tomu donutit.
Tím spíše, že je v Česku zavedenou praxí různě ohýbat zákony takovým způsobem, že to odporuje logice a zavedeným zvyklostem. Není proto důvod počítat s tím, že by tomu tentokrát bylo jinak.
Související
-
Soud zrušil Zemanovo rozhodnutí nejmenovat Ošťádala a Fajta profesory. Zasáhl by jím do nezávislosti škol
Pražský městský soud v pátek zrušil rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesorem.
-
Rektoři vítají krok soudu zrušit Zemanovo rozhodnutí nejmenovat profesory
Rektoři vysokých škol v Česku přivítali páteční rozhodnutí soudu, který zrušil rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana nejmenovat akademiky profesory. Verdikt soudu většinou považují za rozumný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.