Petr Hartman: Církevní restituce jako souboj populismu se zdravým rozumem
Populismus porazil zdravý rozum. Konkrétně v boji o zdanění finančních náhrad týkajících se církevních restitucí.
Alespoň tímto způsobem vnímají představitelé církví přehlasování senátního veta. V praxi to znamená, že by církve měly hradit ročně stovky milionů z peněz, které jim jsou vypláceny.
Petr Hartman: Jak dlouhá bude komunistická radost ze zdanění církevních restitucí?
Komunisté dovedou svůj boj za zdanění peněžitých náhrad vyplácených církvím do úspěšného konce. Alespoň co se prosazení příslušného zákona týká.
Jde o formu odškodnění za majetkovou újmu, kterou jim způsobil komunistický režim. Ne všechen majetek, který jim byl ukraden, jim mohl být po desítkách let vrácen. Proto byl přijat zákon o církevních restitucích. Jak z jeho názvu vyplývá, nejde o nějaké obdarování, ale o pokus napravit historické křivdy. Zdravý rozum tudíž velí, že by takto vyplácené peníze neměly být daněny.
Populismus ponouká k opaku. Neopírá se o nějaké důkladné analýzy, ale o nálady občanů. Zkrátka vychází vstříc představě o nenasytné církvi, která se chce na úkor ostatních neúměrně obohatit.
Zabránit tomu lze tím, že jim takto získané peníze stát částečně sebere. Chcete-li diplomatičtější výraz, že je zdaní. O hlasu lidu, který není v tomto případu hlasem božím, se opírá například šéf komunistů Vojtěch Filip. Podle něj lidé nechtěli, aby se církvím vracelo příliš. Někteří by jim nejradši nedali nic.
Populismus a zdravý rozum
Zdravý rozum nedal populismu příliš velkou šanci. Většina poslanců prosadila v roce 2012 zákon o církevních restitucích včetně vyplácení finančních náhrad. Bylo to vítězství dočasné. Při současném rozložení sil vycítili komunisté novou šanci. Za podporu menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD mimo jiné požadovali zmiňované náhrady zdanit.
David Klimeš: Zdanění restitucí aneb kolik nás ještě budou stát komunisté u vlády
Nejsmutnější loutkou je nepochybně Andrej Babiš. Samozřejmě dobře ví, že zdanění a následné soudem nařízené zrušení zdanění uškodí republice, elementárnímu náboženskému smíru ve společnosti i celkové kvalitě zákonodárství, zase jednou zkoušené retroaktivním paskvilem. Ale jemu je to jedno. Církve jsou mu ukradené, hlavně když za to má hlasy komunistů pro svou vládu.
Sociální demokraté s tím neměli velký problém. Rovněž oni se opakovaně snažili vyjít vstříc proticírkevnímu naladění určité části společnosti. Měli však smůlu, že se o to pokoušeli v nevhodnou dobu.
Komunisté se naopak trefili do té pro ně příznivé. Nahrává jim pružný postoj hnutí ANO, které je vstřícné vůči různým požadavkům, ze kterých by mohlo mít prospěch. V tomto případě ani ne tak v zisku dalších voličů, jako spíše v upevnění podpory pro svoji menšinovou vládu.
Výsledkem je přijetí novely zákona, která považuje restituce v peněžité podobě za dar a ten je potřeba zdanit. Zdravý rozum je proti. Opírá se o zákon, který byl v parlamentu už před několika lety schválen. Ten žádné zdanění neumožňuje. Způsob jeho přijetí a jeho obsah tenkrát nezpochybnil ani Ústavní soud.
Navzdory tomu má být nyní všechno jinak. O tom, zda je čerstvě prosazená novela nemravná, se lze dlouho dohadovat. O tom, zda odporuje ústavnímu pořádku této země, nemohou rozhodnout politici, ani představitelé církví. Autoritativní verdikt může vynést až Ústavní soud. Po jeho rozsudku se pak názorně ukáže, zda skutečně zvítězil populismus nad zdravým rozumem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
