Petr Fischer: Vládní (ne)smysl věcí
Téměř dvě třetiny českých občanů nerozumí konsolidačnímu balíčku, zjistil průzkum Medianu pro Český rozhlas. Tentokrát je neporozumění rovnoměrné, nerozumí nevzdělaní i vysokoškoláci, chudí i bohatí, staří i mladí. Jen třetina lidí, zjistili výzkumníci, ví přesně, o co jde a co a proč a k čemu se chystá.
Je to několikanásobný paradox. Zdaleka ne jenom proto, že takový výsledek získává za svou komunikaci s občany vláda, která naopak slibovala tuto komunikaci zlepšit, ba na ní postavit své politické působení.
Čtěte také
„Budeme občanům srozumitelně vysvětlovat politiku, kterou budeme dělat,“ řekl premiér Fiala ještě předtím, než se stal premiérem, poprvé v době, kdy zmatené výstupy Babišovy vlády znejišťovaly celou společnost ve vztahu ke covidové nákaze.
Paradoxní výstup je to i proto, že snad žádný jiný vládní balíček, balík či batoh nebyl tak podroben veřejnému rozboru a pitvaní, jako právě tento. Lidé mají tolik často velmi detailních informací o tom, co se chystá a co vláda připravila, a přesto věci nerozumí. Nedává jim smysl.
Vylepšování komunikace
Ukazuje to mimo jiné dvě skutečnosti: když se věci rozebírají do nejmenších drobností, obvykle se celek rozpadne, takže nikdo nemůže rozumět ničemu. V politice vede tento rozklad k tomu, že se probírají jednotlivosti osobních a oborových zájmů, jejichž propojení v celek není prakticky možné skoro nikdy.
Čtěte také
A to jednoduše proto, že od jednotlivostí se k celku nikdy nedojde, celek NENÍ souborem fragmentů! Otázka je, čí je to chyba: médií, která nedokážou vidět věci v celku, nebo vlády, která neumí udržet pohromadě svůj návrh a nechá ho rozpitvat jako mrtvolu, jejímuž životu nikdo nerozumí?
Prací médií je kritizovat, a tedy třeba i cupovat všechno na kousky. Jejich prací je dávat věci vedle sebe, jak kdysi přesně vystihl sociolog Pierre Bourdieu, média pohltí cokoliv, jsou aditivní, spojují všechno se vším prostou spojkou „a“. Média jen výjimečně pracují na komplexních vizích, na celcích a jejich smyslu, a ještě méně tento smysl posílají dál.
Vláda – či „normální politika“, jak to kdysi, ale to už je dávno, pojmenoval Petr Fiala – by naopak měla od komplexního vycházet a jednotlivosti vysvětlovat z centra smyslu celé věci. Trpělivě a jasně! Pokud to nedělá, vypadají i balíčky, balíky či batohy jako směsné soubory bagatelních opatření, která jsou skoro namířena proti občanům vlastní země. Ďábel není skryt v detailu, ale v chybění smyslu.
Čtěte také
Průzkum Medianu toto zmatení pojmů potvrdil přímo spektakulárně. Politika není a nikdy nesmí být otázkou specializovaného technického vědění a rozumu, jímž jsou nadáni jen někteří vyvolení, kteří pak rozumějí. Třetina, jako ve zmiňovaném šetření, je žalostně málo.
Současná krize liberálně-demokratické politiky, na niž tlačí různé formy politiky hybridní, autoritářské či populisticky demokratické, spočívá ponejvíce právě v této komunikační neschopnosti předat smysl jako sdílenou interpretaci dění. Ve vytváření dojmu, že politické vědění a konání je činnost vyvolených znalců. Odtud také všechny ty stesky na zradu elit, aroganci a povyšování politické reprezentativní vrstvy.
Konsolidační balíček nakonec bude schválen, nicméně vědomí, že dvě třetiny občanů nerozumějí nejen jeho střevům, ale hlavně jeho smyslu, je přinejmenším varující, ne-li šílené. Krizi liberální demokracie můžeme překonávat jen překračováním elitářských bariér vědění a rozumění, ne jejich novým vztyčováním. Snad bude mít vláda při vylepšování komunikace příště lepší formu a místo šíření falešných obrazů o tom, jak dělá, co je třeba, se začne věnovat smyslu věcí, o který společnosti jde.
Autor je komentátor časopisu Euro
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
