Petr Dudek: Život kapitána Flinta

Postavy Vlaštovek a Amazonek, tedy nebojácných, čestných a šlechetných hrdinů z knížek britského spisovatele Arthura Ransoma, k mým prázdninám vždycky patřily. Jak je to dnes? Nedělám si iluze. Přece jen, je tu Harry Potter a s ním celý oddíl hrdinů fantasy literatury. Může proti nim obstát čtveřice Vlaštovek a dvojice Amazonek? Vždyť na rozdíl od nich mají k dispozici sotva dvě obyčejné malé plachetnice, nějakou tu pirátskou vlajku a pár lahví zázvorové limonády. Prohánějí se v krajině jezer anglického severozápadu, která je sice čarokrásná, ale přece jen naprosto pozemská. Otvírají dnešní děti ještě knihy, které pro ně novinář a spisovatel Arthur Ransome sepsal hluboko v minulém století? A které v českých překladech vyšly poprvé už před válkou? Nezbývalo mi než obrátit se na zdroje blízké dětským čtenářům. Podle jejich mínění Vlaštovky a Amazonky dodnes nekapitulovaly. Nejsou možná tak populární, jak bývaly, ale na poličkách dětských knihoven se drží.

V létě se v Anglii objevila knižní biografie Arthura Ransomea. Napsal ji Roland Chambers. Zkoumá v ní to, co britská veřejnost, alespoň její zasvěcená část, už celkem ví. U nás podrobnosti Ransomova života tak známé nejsou, takže připomeňme. Autor Vlaštovek a Amazonek nezačal jako autor dětské literatury. Po opuštění univerzity, na které nedokončil studia chemie, měl různá zaměstnání. Mimo jiné pracoval v Moskvě jako korespondent pro různé britské noviny. Už před bolševickou revolucí, ale i po ní. Stal se osobním přítelem Trockého i Lenina. Myšlenky bolševických vůdců mu nebyly nijak vzdálené. Ani jejich kruté postupy jej nezastrašily.

Naopak, mladý britský novinář byl oddaným zastáncem revoluce a bohužel toleroval i její násilné projevy. Přestože měl Ransome v Británii manželku, Ivy Walkerovou, sblížil se v Moskvě s Trockého sekretářkou, Jevgenií Šelepinovovou, která se později stala jeho druhou ženou. K bývalé manželce, a hlavně k dceři z tohoto manželství, se nikterak šlechetně nechoval. Dá se vlastně říct, že jeho osobní život byl velmi klikatý. A pestrý. Mnohem pestřejší a tajemnější než jsou příběhy jeho Vlaštovek a Amazonek. A také temnější. V některých polohách tak temný, že i na čtenáře Harryho Pottera by to mohlo být moc. Jenže, u všech ráhen a kosatek! Ransomeův život, to opravdu není čtení pro děti, které mají rády šlechetné hrdiny.

Nejenže byl sympatizantem revoluce. Jako korespondent s přístupem k nejvyšším kruhům revolučního Ruska spolupracoval také s britskou tajnou službou MI6. A, jak vychází také díky jeho novému životopisu najevo, byl zároveň zdrojem informací pro sovětskou stranu. Znamená to, že Ransome vědomě donášel nadřízeným své milenky a budoucí manželky, tedy bolševickým řezníkům? To s jistotou nevíme, možná ano, ale mohl být také nevědomým zdrojem. Dost možná byl pod silným, snad i zaslepujícím vlivem své budoucí ženy.

Jevgenija Šelepinovová se mimochodem, už jako spisovatelova manželka, po příchodu do Británie stala první čtenářkou a také snad editorkou jeho rukopisů o Vlaštovkách a Amazonkách. Právě těch knížek, kde Ransome sám vystupuje jako tajemný strýček, kterému přezdívají kapitán Flint.

Postava s přátelským chováním, ale s tajemnou minulostí. Černá ovce rodiny. Zajímalo by mě, co bývalé Trockého sekretářce, ženě, které bolševici svěřili šperky za více než milion rublů, aby na Západě podpořila myšlenku jejich krvavé revoluce, táhlo hlavou, když si v manželově knize poprvé přečetla zmínku o Flintově tajemné minulosti. Nejspíš, u všech ráhen kosatek!, chápavě pokývala. Věděla toho o poklescích kapitána Flinta víc, než kdy může odhadnout i ten nejbystřejší dětský čtenář. Pokud snad dohlížela i na to, aby názory jejího manžela z dob, kdy se s ní seznámil, do jeho vyprávění pro děti nepronikly, udělal dobře.

Autor je redaktor ČRo 1 - Radiožurnálu