Pětikilový chobotnatec
Vznik chobotnatců mohl podle nové studie souviset se zánikem dinosaurů, který předchůdcům slonů a mamutů uvolnil místo.
Dnešní tři druhy slonů jsou jediným pozůstatkem kdysi druhově bohatého řádu chobotnatců (Proboscidea), kam patřili obrovští mamuti, deinotheria a mastodonti. Počátky evoluce těchto zvířat byly dost skromné - jedním z nejstarších známých předků slonů byl asi 15 kg vážící chobotnatec Phosphatherium, který žil před 55 miliony let v severní Africe. Francouzští paleontologové ale v místě jeho nálezu v Maroku objevili ještě starší a ještě menší druh chobotnatce.
Dostal jméno Eritherium azzouzorum, vážil pouhých 5 kilogramů a jeho špičáky ani trochu nepřipomínaly mohutné kly. Přesto jde o jednoho z nejstarších předků slonů, který žil asi před 60 miliony let. Chobotnatci se tedy začali vyvíjet asi 5 milionů let poté, co ze světa zmizeli neptačí dinosauři. Vědci se domnívají, že evoluční pokrok chobotnatců umožnily volné ekologické niky, které zbyly po zániku velkých býložravých dinosaurů.
Objev nového druhu vědci oznámili vědci v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
