Peníze na kampaň k euroústavě

18. květen 2005

Česká republika má jasno v tom, na kolik peněz by měla vyjít kampaň týkající se schvalování nové Evropské ústavní smlouvy. Suma by neměla překročit dvěstě milionů korun. O tom, zda je to hodně nebo málo, je v této souvislosti zatím zbytečné polemizovat. Hlavním důvodem je fakt, že Česká republika jako jediná členská země Evropské unie dosud nerozhodla o způsobu, jakým bude tzv. euroústavu schvalovat.

Tedy, zda nechá rozhodnutí v rukou parlamentu, nebo zda se obrátí v referendu na voliče. Pokud zvítězí první varianta, pak ztrácí masivní kampaň smysl. Ti občané, kteří se o unijní záležitosti alespoň trochu zajímají, se k zásadním informacím mohou dostat už nyní. Ostatní by pak k alespoň minimálnímu zájmu mohl těžko motivovat fakt, že by o ratifikaci rozhodovali zákonodárci. V případě konání referenda by kampaň měla smysl hlavně z toho důvodu, aby k hlasování přitáhla co nejvíce občanů.

Bylo by tristní, kdyby se k urnám dostavilo třeba jen necelých dvacet procent oprávněných voličů. Dosavadní výsledky průzkumů veřejného mínění nic takového nesignalizují. Ochotu zúčastnit se případného referenda zatím naopak vyjádřilo téměř šedesát procent dotázaných. Zároveň však většina těch, kteří přijetí tzv. euroústavy podporují, o ní vůbec nic neví. Tento fakt se dá vykládat různými způsoby. Například tak, že lidé toho o nové evropské ústavní smlouvě ani příliš vědět nechtějí.

Tento názor by mohla podpořit zkušenost Evropské komise. Ta bezplatně a v mateřském jazyce jednotlivých členských států poskytuje nejrůznější informace o fungování unie. Dotazy lze, opakuji zdarma, klást prostřednictvím telefonu, nebo e-mailu. 0bčané České republiky však tuto možnost využívají jen velmi málo. Navíc dotazy směřují hlavně na volný pohyb osob a na pracovní příležitosti. Lidé, kteří by se s tzv. euroústavou chtěli blíže seznámit, mají samozřejmě i další možnosti. Na internetu se dá nalézt v češtině evropská ústavní smlouva a byť v omezeném rozsahu existuje i v tištěné podobě. Pokud by tedy kampaň týkající se tzv. euroústavy měla mít smysl, musela by oslovit ty lidi, kteří se o ni prakticky vůbec nezajímají.

Dále je sporné, jaký charakter by měla mít. Tedy, zda by pouze měla srozumitelným způsobem vysvětlit, čeho se evropská ústavní smlouva týká a jaký dopad bude mít na život v České republice. Nebo, zda by tato fáze kampaně měla být doplněna přesvědčováním, že schválení tzv. euroústavy je v zájmu České republiky. Právě o tom nepochybuje česká vláda a podle průzkumů veřejného mínění rovněž nadpoloviční většina občanů. Peníze na kampaň však plynou ze státního rozpočtu a do něj přispívají i ti daňoví poplatníci, kteří s přijetím evropské ústavní smlouvy nesouhlasí.

Takže z tohoto úhlu pohledu by kampaň měla být spíše neutrální. Podobné dilema se ostatně řešilo i před referendem o vstupu země do Evropské unie. Tehdy v kampani jasně dominovalo ano pro začlenění České republiky do unie. Nejrůznější průzkumy veřejného mínění a sociologické studie však stejně potvrdily to, co je charakteristické i pro postoj lidí k tzv. euroústavě. Tedy, že většina občanů se rozhoduje spíše na základě pocitů, než důkladných informací. Z toho je zřejmé, že pro postoj lidí mohou být důležitější hesla vypouštěná z úst politiků, než sebenákladnější kampaně.

V této oblasti momentálně jasně dominuje hlava státu. Vzhledem k tomu, že jí důvěřují více než dvě třetiny občanů, mohou mít pro postoj k evropské ústavní smlouvě výroky presidenta velkou váhu. Takže do podvědomí voličů se opakovaně zarývají hesla o ztrátě suverenity, nebezpečí bruselské byrokracie a diktátu velmocí. Václav Klaus nemá v současné době silného protihráče, který by dokázal oslovit veřejnost a stejným způsobem agitoval ve prospěch tzv. euroústavy. Bude zajímavé sledovat, zda postoj presidenta republiky nějak vychýlí názor veřejnosti ve prospěch odmítnutí ústavní smlouvy.

V případě, že by se konalo referendum, mohl by postoj Václava Klause sehrát významnou roli. Podmiňovací způsob je zatím na místě a zmizí až v momentu, kdy bude definitivně rozhodnuto o tom, jak Česká republika přistoupí k ratifikaci tzv. euroústavy. A v tu dobu už to může být jedno. Třeba kvůli výsledku referenda ve Velké Británii, kde je přijetí evropské ústavní smlouvy velmi na vážkách. A jak tvrdí ústavní experti, odmítnutí ústavy v jednom členském státu by skutečně mělo vést k tomu, že by ústava neměla platit. Takže výsledek ratifikace v České republice by už taky nemusel nikoho zajímat.

autor: Petr Hartman
Spustit audio