Pendolina mají problémy? Integraly je měly větší
Většina našich médií v současnosti věnuje pozornost technickým problémům, se kterými se dlouhodobě potýkají expresní jednotky Českých drah - Pendolina. Problémy monstrózních technických projektů nejsou při uvádění do provozu ale až takovou výjimkou...
Většina našich médií v současnosti věnuje pozornost technickým problémům, se kterými se dlouhodobě potýkají expresní jednotky Českých drah - Pendolina. Okolnosti jejich nákupu, koncepce technického vybavení, vysoké ceny a nakonec (ne)použitelnost na našich železnicích už jsou předmětem vyšetřování. Co se týká monstrózních technických problémů při uvádění do provozu, nejsou ale pendolina až takovou výjimkou...
V celé Evropě průběžně nastupují do provozu nová vozidla. Pendolina - luxusní expresní vlaky s naklápěcími skříněmi - před námi nakoupily například také finské železnice VR a problémy s nimi měly podobné. Ba větší než my. Chyby v softwaru byly příčinou problémů s ovládáním dvou jednotek z jednoho stanoviště po jejich spřažení. To přitom mělo probíhat na trase - dva vlaky z různých směrů se v jisté stanici spojují a pokračují do hlavního města společně. Sníh, navátý do podvozků, znemožňoval naklápění skříní, zamrzaly toalety (třeba všechny v celé soupravě), po roztátí se z nich šířil zápach do celého vozu. Během prvních dvou let zcela zkorodovaly všechny vstupní dveře. Nejvážnější bylo vydrolování materiálu z jízdních ploch kol (důsledek použití levnějšího druhu oceli, než bylo požadováno) a velká poškození plastových krytů na čelech po četných srážkách se soby. To všechno se řešilo několik let.
V roce 2001 si prožili své peklo s novými motorovými jednotkami obyvatelé Mnichova a oblasti na jih od něj. Vzhledově velmi atraktivní jednotky Integral, které tehdy zavedla do provozu soukromá železniční společnost BOB (Bayerische Oberlandbahn), byly lidově přejmenovány na "Infernal". Trendem na západ od nás je, aby při nových projektech maximum práce zůstávalo v kraji, kde se má projekt realizovat. Proto pro výrobu jednotek Integral byla vybrána rakouská firma Jenbach, vzdálená jen asi 50 km od budoucího působiště nových vozů. Ale ta dlouho žádná kolejová vozidla nevyráběla a řadu věcí nezvládla.
Vlaky, které měly konkurovat majoritnímu dopravci Deutsche Bahn, se neuvedly nejlépe. Základ projektu byl dobrý: z hlavního mnichovského nádraží budou vyrážet v časovém taktu (stále ve stejné minuty) tři spojené jednotky Integral, každá s jinou cílovou stanicí - Bayerischzell, Lenggries a Tegernsee (vždy řazené podle abecedy). Cestou se v Holzkirchenu, v sídle společnosti a konečné stanici jednotek S-Bahn mnichovského systému MHD, a v Schaftlachu rozpojí. Cestou zpět byl postup samozřejmě opačný. Z těchto míst jezdí vysoké procento obyvatel do zaměstnání do hlavního bavorského města a také děti do škol, tento projekt spojů bez přestupování proto sliboval příznivý vývoj.
Dnes už vše probíhá tak, jak má, začátky ale byly krajně problematické. Motorové jednotky byly tak poruchové, že termín jejich nasazení do provozu s cestujícími nebyl dodržen. (Technicky jde o lehká kolejová vozidla, poháněná třemi naftovými motory MAN o celkovém výkonu 945 kW.) Závady se týkaly softwaru - docházelo k náhlému prudkému zabrzdění vlaku, ke kterému nebyl dán povel, byly zde vadné klimatizace, nefunkční toalety a dveře. Po určité době se všechny vyrobené vozy musely vrátit do výrobního závodu kvůli vážným závadám na kolech. Poté každý vlak znovu najížděl předepsané zkušební kilometry. Po uvedení do provozu stále vznikaly závady na klimatizaci, takže ve vozech s pevnými okny byla v létě teplota kolem 30 stupňů Celsia. Společnost navíc špatně odhadla počet cestujících na jednotlivých úsecích - soupravy jezdily nepředstavitelně přeplněné a často opožděné. Každá závada znamenala těžké problémy, protože jednotek bylo nakoupeno málo a neexistovala provozní záloha. Namísto zvýšení komfortu cestování tak vlaky Integral společnosti BOB přinesly v prvních měsících provozu řadě lidí stres, vyčerpání a problémy. Vrcholem byly tiskové chyby v jízdních řádech, vlaky například nezastavily v některých stanicích, které byly v řádu uvedeny, anebo měly omylem napsanou jízdní dobu z Holzkirchenu do Mnichova jen několik minut. BOB dnes patří do skupiny Connex a mnoho věcí se naštěstí zcela změnilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
