Peňás o karikaturách: Jistý sklon k rouhačství činí Evropu svobodomyslnou a liberální

19. leden 2015

Celá Evropa se ptá: má svoboda slova nějaké hranice? Je skutečně nedotknutelná? Poté, co teroristé vystříleli pařížskou redakci Charlie Hebdo, se západní společnost rozdělila na ty, kteří jsou Charlie, a na ty, kteří karikatury zpochybňují.

„Jedinou hranicí svobody slova nebo projevu by měly být výzvy k násilí, v žádném případě se nedomnívám, že by humor nebo i urážení měly podléhat trestnímu právu a být zakázané,“ řekl v pořadu Pro a proti publicista Josef Bouška.

Podle něj není podstatné to, jak se na karikatury a svobodu slova obecně díváme my, ale že je velká skupina lidí, které je jako hanlivé a urážející vnímá.

„Pro mě se nabízejí dvě otázky: jestli to, že někoho smíme svobodně urážet, znamená, že tak činit musíme, a máme s tím být spokojeni; a jestli slušnost a ohleduplnost nejsou stejně důležité jako svoboda slova,“ ptal se novinář.


Bouška: „Hájili bychom svobodu tehdy, kdyby byl humor namířen třeba na holocaust, znásilňování dětí, nebo nějaký arabský deník otiskl hanlivé karikatury mrtvých z Charlie Hebdo? Ptejme se, jestli nejsme schopni urazit fundamentalisty, teroristy a podobnou sběř jiným způsobem než tak, abychom sebou nemuseli vzít úplně každého, kdo islám vyznává, a pro koho jsou útoky na proroka stejně bolestné jako pro Židy žerty o šoa.“

Publicista z Lidových novin Jiří Peňás stojí na straně evropské tradice svobodného myšlení.


Peňás: „Charlie Hebdo nebyli extrémisté. Představovali voltairovskou tradici osvíceného ducha, kterému nic není svaté, ale dělá to v zájmu humanity, protože ji brání před nároky toho, co někdo za svaté prohlásí… Je zásadní rozdíl mezi karikováním toho, co někdo považuje za posvátné, a náboženského symbolu, jehož jméno posvěcuje činy velmi problematické, například činy islámského terorismu.“

„Mluvíme o svobodě slova, ale jde o svobodu obrázků. I když se to prolíná, jde o něco trochu jiného,“ připomněl rozdíly formy novinář.

Ten je přesvědčen, že kdyby byl časopis Charlie Hebdo bez obrázků, složen ze samých štvavých, agitačních a nenávistných textů proti jakémukoli náboženství, není jisté, že by se stal předmětem takto cílené nenávisti.

Respektování názorové plurality uvnitř Evropy je nezbytné, a to včetně nemainstreamových projevů, mezi které karikatury patří.

„Civilizovaná Evropa si musí udržet základní ohleduplnost, ale kromě toho je společnost komplexní, a na jejich okrajích, a Charlie Hebdo byl okrajový časopis, se objevuje jistý sklon k blasfemii, která do evropského kontextu patří, a bez ní by Evropa liberální a svobodomyslná nebyla,“ zhodnotil předpoklady evropské svobody Jiří Peňás.

autoři: Renata Kalenská , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.