Pavel zamířil na Karvinsko. „Region zatěžuje dlouhá doba oddlužení i velké danění nízkých příjmů,“ míní sociolog Prokop

Podle primátora Karviné Wolfa je v současnosti město na začátku cesty transformace z těžkého průmyslu a těžby.

Jedním z hlavních problémů do budoucna je otázka poddolovaných částí města, tedy zda do nich lze znovu vrátit život, nebo budou nadále sloužit pouze byznysu.

Bezdoplatkové zóny v Karviné

V Karviné až do předloňského roku také platila bezdoplatková zóna, která je nyní zrušena Ústavním soudem.

Čtěte také

Exekuce? Mělo by se udělat přístupnější oddlužení, aby to netáhla celá společnost, navrhuje sociolog

„Karviná za bezdoplatkovou zónu vyhlásila všechny nechudinské oblasti tak, aby se chudí lidé nemohli uchytit jinde než v chudých lokalitách a aby se v těchto lokalitách koncentrovali,“ říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, která má v Karviné dluhovou poradnu.

Wolf však namítá, že cílem zřízení bezdoplatkových zón bylo zabránit dalšímu stěhování sociálně slabých, kteří podle jeho slov situaci ve městě dále zhoršují.

„Nechceme pomáhat lidem, kteří dlouhodobě zneužívají systém. 30 let po revoluci si nenašli práci, jejich děti nechodí do škol,“ vysvětluje Wolf.

Jako řešení v rámci solidarity navrhuje přerozdělení sociálně slabých napříč Českem.

Změny v oddlužování

Moravskoslezský kraj zároveň patří ke krajům s největším počtem exekucí. Ministerstvo spravedlnosti v současné době navrhuje, aby se doba oddlužení zkrátila z pěti let na tři roky.

Jenom v Karviné je asi 12,5 % lidí v exekuci a z toho asi 10 % neřešitelně. To vede k šedé ekonomice.
Daniel Prokop

Svaz měst a obcí toto zkrácení podporuje u živnostníků, u spotřebitelů by však podle něj měla lhůta zůstat nadále pětiletá.

Čtěte také

Petr Holub: Největší dávky v historii. Proč je to pořád málo

„Pět let je hrozně dlouhá doba. Lidé jsou často v předlužení od roku 2010 a v důsledku to rozkládá ekonomiky regionů. Jenom v Karviné je asi 12,5 procenta lidí v exekuci a z toho asi 10 procent neřešitelně. To vede k šedé ekonomice a k tomu, že lidé nemají motivaci posouvat se na trhu práce. Vede to i k tomu, že chybí kupní síla, která v Karviné podporuje služby,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop z organizace PAQ Research, který je členem Národní ekonomické rady vlády.

Podle něj může být řešením systémová solidarita, která by se v praxi mohla například projevit na snížení zdanění nízkých příjmů.

Systémová solidarita

„Hodně daníme nízké příjmy zaměstnanců, naopak málo daníme majetek nebo kapitálové příjmy, což zatěžuje regiony, jako je Karviná. Lidé v důsledku nemají kupní sílu, kterou by podporovali lokální služby, což omezuje rozvoj regionů, který je jednak v restrukturalizaci průmyslu, ale taky v rozvoji služeb. Služby jsou závislé na tom, jestli mají lidé peníze, které můžou utratit. A to podpoříte, když uděláte změnu daňového mixu,“ říká Prokop.

Čtěte také

Pokud je věřitelů u exekuce víc, jsou kromě toho prvního poškozeni všichni, kritizuje Milostivé léto Česká advokátní komora

Druhým řešením by mohla být solidarita v rozpočtovém určení daní. Při rozdělování vybraných daní městům a obcím se totiž v současnosti v Česku nezohledňují sociální nebo strukturální problémy daného regionu.

„Obce, které potřebují víc peněz na investice v sociální oblasti nebo v infrastruktuře, nemají prostředky,“ dodává Prokop.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.