Pavel Vondra: Filipínci a jejich papež František

Na nedělní odpolední mši, kterou papež František celebroval, se v manilském Rizalově parku a přilehlém okolí sešlo podle zveřejněných informací na 6 milionů lidí, a to navzdory vytrvalému dešti a teplotě kolem 20 stupňů Celsia, což je na filipínské poměry v podstatě třeskutá zima.

Rytmizované skandování „Papa Francisco, mahal ng Pilipino“, tedy volně přeloženo „Papež František, miláček Filipínců“, se neslo manilským podvečerem ještě dlouho poté, co dotyčný sestoupil z pódia do papamobilu a vydal se naposledy požehnat zástupům lemujícím ulice metropole až k budově apoštolské nunciatury, kde strávil uplynulé čtyři noci.

Ano, Filipínci se do usměvavého a po všech stránkách lidského papeže skutečně zamilovali. Někteří z nich mi to řekli sami, bezpočet dalších to vyjádřil na sociálních sítích, takže například hashtag #WeLovePopeFrancis, tedy Milujeme papeže Františka, se během neděle vyšvihl do čela nejcitovanějších hesel na Twitteru.

Dalo se to koneckonců čekat – v nedávném průzkumu respektovaného Pewova sociologického ústavu vyjádřilo své sympatie k hlavě největší světové církve celých 95 % zdejších katolíků, po papežově rodné Argentině a de facto domovské Itálii vůbec nejvíc na světě – spolu s Polskem.

Čtěte také

Z obdivu k němu se vyznali dokonce i zdejší komunističtí povstalci, kteří z úcty k vzácnému hostu vyhlásili – a také dodrželi – příměří po celou dobu jeho návštěvy.

Při tom všem pak už ani nepřekvapí, že o setkání s papežem moc stál i vůdce hlavní osvobozenecké fronty jihofilipínských muslimů, kteří nedávno s centrální vládou v Manile uzavřeli mírovou dohodu.

Papež František zdraví Filipínce v Taclobanu|foto: ČTK/AP,ČTK

A co na takovou „papežománii“ říká filipínská vláda, která se na organizaci cesty podílela spolu se zdejší katolickou církví, neboť šlo jak o apoštolskou, respektive pastorační, tak o státní návštěvu?

Především si může oddechnout, že nedošlo k žádnému incidentu. Po útocích v Paříži se totiž hodně spekulovalo o tom, že jedním z možných terčů dalšího útoku ze strany radikálních islamistů by mohl být právě papež.

Ostatně, při poslední papežské návštěvě v Manile před dvaceti lety tu chystala jedna z protobuněk Al-Káidy atentát na tehdejšího pontifika Jana Pavla II. a při úplně první návštěvě papeže na Filipínách v roce 1970 byl Pavel VI. pobodán hned po příletu na manilském letišti.

Největší kámen ze srdce pak zřejmě spadl ministru vnitra Maru Roxasovi, jenž se v tuto chvíli jeví jako nejpravděpodobnější prezidentský kandidát vládnoucí Liberální strany ve volbách v příštím roce.

Není totiž pochyb, že kdyby se Lolo Kiko, čili „dědeček Francisco“, jak si Filipínci papeže sami pro sebe přejmenovali, stal obětí atentátu, mohl by vnuk prvního prezidenta nezávislých Filipín na svou další politickou kariéru rovnou zapomenout.