Patricie Polanská: Komunální čtyř- a víceboje
Tak, jak postupně přicházejí zprávy o dohodnutých koalicích, které budou nově vládnout městům a obcím v Česku, ukazuje se jeden z důsledků letošních – v počtu kandidujících subjektů rekordních – komunálních voleb.
K přehlédnutí totiž není počet vícečetných koalic na úrovni větších měst. Jihlava, Olomouc, Jablonec nad Nisou, zřejmě Brno, Litomyšl, Písek, tam všude během zhruba deseti dnů, které uplynuly od voleb, sestavili radniční koalice, které mají čtyři až šest členů.
Koneckonců i Prahu můžeme do téhle kategorie připočítat, protože Trojkoalice, jeden z členů rýsujícího se spojenectví s vítězným ANO a ČSSD, není homogenní stranou, ale jak název napovídá, spojenectvím tří: Strany zelených, KDU-ČSL a Starostů a nezávislých. A i tak by, bez podpory Pirátů, měla pražská koalice většinu pouhého jednoho hlasu.
Z tohoto pohledu jsou dvojkoalice ANO a PRO!Ústí v Ústí nad Labem nebo Starostů a nezávislých a ANO ve Zlíně vlastně unikátem.
V komunálních volbách kandidovalo rekordních více než 160 stran a hnutí, o třetinu více než před čtyřmi roky. Že tedy dojde k rozložení voličských hlasů mezi více subjektů, a skládání většinových rad bude tím pádem obtížnější, to se dalo předpokládat.
Otázkou je, co to s městy a obcemi udělá. Obecně se považují koalice za tím nestabilnější, čím je vyšší počet jejich členů. Jak se koneckonců ve zkratce v české politice říká, nejhorším nepřítelem je koaliční partner.
Bude to platit i na komunální úrovni, nebo je něco například na zkušenosti Blanska, kde se znovu dohodla čtyřčlenná koalice ČSSD, ODS, lidovců a Volby pro město, a povede tak město už po čtvrtých volbách v řadě.
A co takový Kyjov, kde mají pětičlennou koalici, přestože k tomu nebyl vzhledem k výsledkům voleb a čistě početně důvod. S odůvodněním, že „širší koalice znamená širší shodu“.
Komunální politika se často považuje za nezatíženou „stranictvím“; vždyť ty nové chodníky přeci nejsou ani pravé, ani levé. Jenže v tomto případě na velikosti záleží.
Bleskurychlé sestavení koalice v Olomouci – kde bylo ze hry vynecháno vítězné ANO – prokázalo, že dění ve větších městech může napínat nervy ve vrcholné politice.
Kromě toho do hry vstupují nová komunální uskupení, která mají mnohdy program zaměřený jen na několik výrazných priorit, a jejich působení během celých čtyř let může být značně nevyzpytatelné.
Obsazení Prahy a minimálně krajských měst je pro celostátně působící strany věcí politické prestiže – když už nebudeme mluvit o zajímavých rozpočtech – a také důležitým personálním i organizačním zázemím.
Pokud by tedy města čekaly „zajímavé časy“ v podobě nestabilních radnic, můžeme se dočkat i viditelné odezvy i v už tak dost nervózní vládní koalici.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
