Patricie Polanská: 27 krát "ty ty ty"

Ale jen s mírnou nadsázkou se můžeme ptát, proč by právě Fischerova vláda měla psát nějaké programové prohlášení, když jde o vládu udržovací, jak jí všichni zdůrazňují horem dolem, jejíž členy najmenovaly politické strany, které se ale od své odpovědnosti za ni setrvale distancují? Tedy žádný výběr toho nejlepšího s ručením politickým, s vyúčtováním při nejbližších volbách.

Předstoupit před poslance a říci prostě: Tady jsme, chceme důvěru, berte, nebo ne, protože řešíme vaše selhání a neschopnost dohodnout se na standardním řešení, by přitom možná bylo pochopitelnější, než najednou začít diktovat podmínky, za kterých bude důvěra úřednickému kabinetu dána. Přesně to si včera vyvzpomněla sociální demokracie. V sedmadvaceti bodech, které by měl Fischerův kabinet splnit, jsou takové, které jsou vlamováním se do otevřených dveří nebo záležitosti deklaratorní.

A pak jsou tu ovšem pasáže výsostně politické, nebo přesněji, takové, které zavazují novou vládu k plnění programu sociální demokracie - jako například body, které nakazují zastavení prací na důchodové a zdravotnické reformě, na vyrovnání se s církvemi, úpravy vztahující se k zákoníku práce, nebo výzva k nepřijetí zákona o odpadech a tak dále.

Co se stane, pokud ostatní strany novou vládu taky zaúkolují - zřejmě podstatně odlišně? To není úplně jasné. I když s nimi případně nebudou souhlasit, sociální demokraté budou prý požadavky druhých stran na to, co kabinet smí nebo nesmí dělat, tolerovat. Ano, to jsme viděli při poslední debatě na mimořádné schůzi k rušení zdravotnických poplatků. V každém případě ale podstatné věci vláda bude dál předkládat Sněmovně - a tam narazí na síly jednotlivých stran a politických táborů. Takže kontroverzní věci neprojdou. I bez seznamu.

Jedno se musí sociální demokracii přiznat. Fakt, že jako nejsilnější opoziční strana je jedním z hlavních hráčů, je nesporný. Ovšem způsob, jakým posiluje dojem, že bez ní se nepohne stébélko, je naprosto bezchybný. A ze způsobu, jak dokáže jako klad prodat svojí politiku ve stylu "kdo nejde s námi, jde proti nám", až mrazí.

Autorka je hlavní editorka ČRo Rádia Česko