Patogenní bakterie si pomáhají lstí

Profesor Craig Roy a jeho spolupracovníci zkoumali, jak tzv. gram-negativní bakterie (tedy bakterie, které lze určitou metodou obarvit) napadají buňku hostitele a způsobují nemoc. K takovýmto bakteriím patří např. Legionella pneumophila, způsobující nebezpečnou formu zánětu plic, tzv. legionářskou nemoc, nebo Coxiella burnetii, původce tzv. Q-horečky.

Výzkumná skupina zjistila, že bakterie tohoto typu do buněk pronikají tak, aby je imunitní systém nemohl rozpoznat a zlikvidovat. Do buněk obranného systému nazývaných makrofágy vyloučí totiž bakterie určitou specifickou bílkovinu. Ta v obranných buňkách vyřadí mechanismy, které by mohly bakterii zničit. Výzkumníci se blíže zaměřili na povahu této bílkoviny.

Již z dřívějších výzkumů vědci věděli, že patogenní gram-negativní bakterie obsahují ve své genetické výbavě značné množství genů zvaných "anky". U těch se vícenásobně opakuje tzv. ankyrinová doména. Tyto domény jsou ve středu zájmu odborníků. Velmi obdobné sekvence se totiž nacházejí v mnoha genech eukaryotických buněk (buněk obsahujících jádro), kde řídí rozmanité procesy. Jak nyní výzkumný tým zjistil, patogenní bakterie napodobily geny svého hostitele a vyrábějí bílkovinu, kterou makrofág zřejmě nepovažuje za cizí, ale která jej nakonec odzbrojí.

Některé druhy těchto bakterií nemohou přežívat mimo eukaryotickou buňku hostitele. Jejich životní styl je podobný stylu života virů. To by ale mohlo přinést i obranu proti nim. Zřejmě by se dala připravit vakcína proti specifickým úsekům bílkovin typu "ank", která by zabránila deaktivaci makrofágů. Článek na toto téma vyšel 20. 6. v časopise Science.