Patnáctiletý detektiv našel otce internetem

Garance anonymity pro dárce spermatu zpochybnil patnáctiletý Brit. Od matky se dozvěděl, že byl počat oplozením ve zkumavce. Jeho otcem byl anonymní dárce spermatu. Matka mohla synovi o biologickém otci říci jen kdy a kde se narodil a že vystudoval vysokou školu. Více informací o anonymním dárci neměla. Mladému detektivovi to k nalezení otce úplně stačilo.

Začal tím, že si nechal určit genetický profil svého chromozomu Y. Ten nesou ve své dědičné informaci jen muži a dědí se "po meči" - tedy z otce na syna. Analýzy mužského chromozomu Y nabízí řada soukromých firem zákazníkům, kteří hledají předky pro zkompletování rodokmenů. Analýza stojí kolem 300 dolarů a výsledky přijdou e-mailem.

Chlapec využil možnosti umístit svůj profil do firemní databáze, kde jsou data přístupná lidem pátrajících po neznámých příbuzných. Nedoufal, že by v databázi našel přímo svého otce. Věděl, že mu postačí narazit na nositele stejné varianty chromozomu Y a otce pak hledat v širším okruhu jejich pokrevních příbuzných. Po devíti měsících se mu přihlásili dva muži se shodným genetickým profilem chromozomu Y. Oba měli stejné příjmení s malou odchylkou v psané podobě jména (asi jako kdyby se vedle sebe ocitla jména Šmíd a Schmit). To navedlo mladičkého následníka Sherlocka Holmese na novou stopu.

Příjmení se ve většině evropských zemí dědí po otci. Synové jej proto získají spolu s otcovým chromozomem Y. Varianta chromozomu se "rozejde" s příjmením jen u nemanželských synů. Bylo tedy vysoce pravděpodobné, že se chlapcův otec jmenuje podobně jako oba muži nesoucí shodnou variantu chromozomu Y. Hoch si proto u jedné internetové firmy objednal vyhledání jmen všech mužů, kteří se narodili ve stejný den a na stejném místě jako jeho otec. V seznamu se skutečně nacházel muž s příjmením, po němž pátral. Jeho nositele hledal pomocí internetu dalších deset dní. Nakonec uspěl - muž byl jeho biologickým otcem.

Příběh patnáctiletého detektiva názorně dokumentuje dramatický vývoj, jaký prodělalo komerční genetické testování a informační technologie. Ve Velké Británii přišlo na svět po oplození spermatem anonymního dárce asi 25 000 dětí. Kterékoli z nich může zjistit totožnost svého otce podobným způsobem, i když dívky, které Y chromozom nedědí, by to měly neskonale složitější. Pro dárce nemusí být odhalení zrovna příjemné. Sperma obvykle darují za úplatu vysokoškoláci, kteří si tak přivydělávají během studií. V pozdějším životě se tímto "výdělkem" většinou nechlubí a jejich rodiny zhusta netuší, že tatínek má někde další "anonymní" děti.

V současnosti už některé země garantují dětem počatých po oplození spermatem anonymního dárce odhalení totožnosti biologického otce. Například ve Švédsku má na tuto informaci právo dítě po dosažení plnoletosti. V Británii byl stejný systém zaveden teprve nedávno a týká se proto jen dárců spermatu z poslední doby. V jiných zemích, např. v USA, rekrutují kliniky dárce spermatu stále pod příslibem absolutní anonymity. Teď je zřejmé, že slibují nesplnitelné.

Pokrok v genetice a informatice přináší i pozitivní změny. Například kriminalistům se otevírají zcela nové možnosti při pátrání po zločincích, kteří ponechají na místě trestného činu biologické stopy obsahující DNA (např. krev, sperma, kousíčky kůže za nehty oběti). Pokud budou databáze genetických profilů dostatečně podrobné a budou obsahovat profily velkého počtu lidí, mohli by z nich kriminalisté podle varianty Y chromozomu s určitou pravděpodobností vytipovat okruh možných příjmení pachatele.

Na databáze s potřebnou kapacitou nebudeme čekat dlouho. Velká poptávka po informacích využitelných k sestavení rodokmenů odstartovala boom i v této oblasti. Například americká nadace Sorenson Molecular Genealogy Foundation se sídlem v Salt Lake City chce nashromáždit genetické profily od půl milionu typických zástupců etnik z celého světa a k nim i údaje o čtyřech generacích předků. V databázi budou vedle profilů Y chromozomu uloženy údaje o dalších 170 genetických znacích. A to je pro jakákoli pátrání velmi solidní základ.