Pašerák: podvodník, nebo hrdina? Záleží na době a společnosti, vysvětluje historička

18. červen 2018
Ve Státním oblastním archivu v Zámrsku je uloženo přes 25 kilometrů archiválií

Jak se u nás podvádělo za monarchie a za 1. republiky? Tak zněla hlavní otázka, které se věnoval už 10. ročník Pardubického bienále, tradiční konference pořádané Ústavem historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.

„Podvod je všudypřítomný napříč časem i společností,“ uvedla v Magazínu Leonardo docentka historie Marie Macková.

Podle ní jsou u bádání tohoto typu dvě roviny. „Jednou je litera zákona, tedy jak je podvod definován v různých dobách a zákonících či právních předpisech.“

„Druhou rovinou je, jak společnost reaguje na taková přestoupení. To se liší nejen podle doby, ale někdy bývá tento delikt vnímán i opačně: pachatel nemusí být nutně padouch, pro své okolí může být hrdina.“

Bádání v této oblasti vyrůstá z velmi pečlivého, podrobného a časově náročného archivního výzkumu. „Výstup, který z toho vzejde, může vypadat efektně, ale tu dobu potřebnou ke vzniku moc nikdo nevidí.“

„Pro starší historická období je skutečně třeba probírat hory papíru. To se týká do jisté míry i 20. století, ačkoli zde máme ještě pamětníky a přímá svědectví,“ vysvětlila odbornice.

Představte si pašeráka. Ten páchá delikt vůči finančním zákonům státu. V očích společnosti je ale často pokládán za člověka velmi schopného, někdy i hrdinu. Obcházel tu část zákonů, která lidem nesloužila, poškozoval vyloženě jen zisk státu. To mohlo být někdy lidem sympatické.
Marie Macková.

Nejstarší příspěvky, které na konferenci zazněly, se zabývaly přestupky z doby 16. století. „Šlo o problematiku finančních deliktů, poškozování zájmů měst, dnes bychom to označili za podvody týkající se městského majetku.“

Konference poskytla prostor nejen erudovaným odborníkům, ale i začínajícím vědcům. „Poměrně široké pole působnosti získali například doktorandi naší filozofické fakulty, kteří se na problematiku umí dívat neotřelým způsobem.“

Výstup z konference právě vzniká, ujistila historička. „Přednesený příspěvek se musí proměnit do podoby tiskové, opatřit vědeckým aparátem. Na to všechno mají kolegové celé léto a na podzim začneme redigovat výstup, který bude mít podobu kolektivní monografie.“

„Když vše dobře půjde, tak během příštího roku by měl být tento výstup k dispozici všem v tištěné podobě, která vyjde v našem univerzitním nakladatelství,“ pozvala zájemce o historii zločinu Marie Macková.