Partnerská věrnost a dobrá výchova dětí nijak nesouvisí s manželstvím, říká genderová expertka
Počty uzavíraných sňatků klesají, polovina z nich se rozpadá, a čím dál víc dětí se rodí mimo manželství. Vypovídá to o krizi tradičních hodnot? Nastal čas nahlížet manželství jinak než dosud?
„Zásadní otázkou je, jestli je vztah dvou lidí, muže a ženy, soukromou záležitosti,“ ptala se v pořadu Pro a proti ředitelka Národního centra pro rodinu při České biskupské konferenci Marie Oujezdská.
Oujezdská: „Manželství soukromou záležitostí rozhodně není. Dopad mého vztahu má dopad i na společnost. To, že se lidé neberou, souvisí s individualistickým pojetím, podle kterého do mého života společnosti nic není. Je otázkou na diskuzi, jestli tomu tak ale je.“
Ředitelka také vnímá negativní dopady celospolečenských diskuzí o hodnotě manželství. „Takové výzkumy a diskuze mají i výchovný efekt. Mladým lidem, kteří by se rádi rozhodli pro trvalý vztah, berou odvahu. Jestliže se narušuje nějaký ideál, snižuje se tak startovací možnost mnoha lidí.“
Podle Oujezdské je manželství naopak společensky znevýhodněno. „Měla by být nastolena jakási spravedlnost pro lidi, kteří se rozhodli na něčem trvale pracovat. Mělo by to být zohledněno, že moje úsilí není jen soukromá věc, ale je to věc celé společnosti.“
Ředitelka zdůraznila smluvní základ všech ostatních společenských institucí. „Žádná banka mi nedá úvěr, když jí nepodepíšu úvěrovou smlouvu. I v životě se pohybujeme na smluvním základě. Proč tady najednou má všechno jít bez jakýchkoli záruk?“
Genderová expertka Veronika Šprincová zpochybnila, jestli manželství jakoukoli zárukou je. „Nemyslím si, že lze přenést zodpovědnost za fungující vztah dvou lidí na stát. A jak se ukazuje, manželství zárukou věrnosti nebo stabilního svazku pro výchovu dětí není.“
Šprincová: „Neidealizujme si manželství. Po dlouhou dobu bylo nástrojem zajištění majetkových a dědických vztahů. Romantický ideál manželství jako dobrovolného svazku dvou milujících se lidí je poměrně nový, a je otázka, jestli někdy vůbec takhle ideálně fungoval. Když se podíváme na historické podmínky a na šlechtické rody, kde se obchodovalo se sňatky, tak nemám pocit, že by manželství jako instituce bylo ideální.“
Expertka souhlasí s citovými a osobními přínosy dlouhodobých vztahů. „Nemám vůbec nic proti hodnotě celoživotní věrnosti, naopak je hezké, pokud se lidé rozhodnou žít s jedním partnerem celý život, ale nevidím tam přímou spojitost s institucí manželství.“
„Myslím, že v dnešní individualizované době se odvoláváme na osobní zodpovědnost jedince za svůj život i v oblasti tak soukromé, jako je partnerský život. Je proto jen na lidech, jak se rozhodnou žít spolu a být si věrní,“ shrnula Veronika Šprincová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.