Paroubek versus Šlouf

Z tohoto úhlu pohledu tak mohou různá předvolání na kobereček do Lidového domu nechávat Šloufa poměrně v klidu. Naopak může být rád, že se jeho jméno opět objeví v médiích a že tak získá prakticky zadarmo další reklamu. Bez ní by byl pro veřejnost už dávno zapomenutým bývalým hlavním poradcem dnes už rovněž bývalého premiéra Miloše Zemana.

Takže snaha sociálních demokratů nějakým způsobem reagovat na Šloufovy zákulisní aktivity je svým způsobem kontraproduktivní. Přitom je pochopitelné, že předsedu strany Jiřího Paroubka nemohou nechávat některé Šloufovy kroky chladným. Jedná se například o údajný podíl bývalé Zemanovy pravé ruky na znovuzvolení Václava Klause prezidentem, nebo jde o jeho roli při získávání tzv. přeběhlíků, kteří pomohli získat důvěru Topolánkově vládě a umožňují její fungování v dosavadním průběhu volebního období. Zjednodušeně řečeno, Šlouf svými aktivitami velmi zkomplikoval Paroubkovi život. Nelze v této souvislosti úplně vyloučit, že by koaliční vláda bez Šloufova přispění vůbec nezískala důvěru a že by na Hradě momentálně neseděl Václav Klaus. V konečném důsledku by tak velmi posílila pozice Jiřího Paroubka nejenom v sociální demokracii. K zmiňovanému scénáři však nedošlo.

Realita je taková, že před blížící se volbou předsedy ČSSD nemá Paroubek stoprocentní jistotu, že uspěje. Tentokrát by šéf sociální demokracie měl být volen přímo stranickými kolegy. A pokud by se podařilo zajistit skutečně tajnou volbu, mohl by Paroubek o křeslo předsedy přijít. Byť na veřejnosti musí vystupovat sebevědomě a takovýto scénář jednoznačně odmítat. Paroubkovo znovuzvolení by mohl ovlivnit právě Šlouf. V řadách sociální demokracie má dobré kontakty a to nejenom mezi zákonodárci. S Milošem Zemanem objížděl republiku s volebním autobusem Zemákem. A i když od té doby uplynula celá řad let, není v regionech mezi sociálními demokraty neznámou tváří. Když se k tomu přidá vznik Přátel Miloše Zemana, musí být Jiří Paroubek ve střehu.

Určitě není náhodou, že se karta bývalého šéfa sociální demokracie vrací do hry zrovna v době, kdy se blíží důležité krajské a senátní volby a kdy je na dohled volba nového předsedy strany. Přátelé Miloše Zemana podle všeho nebudou jen debatním klubem, ale mohou poskytnout určité zázemí lidem, kteří chtějí pomoci Zemanovi do prezidentského křesla. A jedním z kroků na této cestě by mohlo být sesazení Jiřího Paroubka z čela sociální demokracie. Je v této souvislosti celkem logické, že na veřejnost pronikly spekulace o tom, že lidé z okolí současného šéfa sociální demokracie připravují nejrůznější varianty, jak čelit Šloufovu vlivu a jak mít volbu nového stranického předsedy pokud možno pod kontrolou. Plán svést straníky z celé republiky do pražské O2 arény narazil na odpor veřejného mínění, tak se musí hledat cesty jiné.

Podle všeho nejschůdnější by pro Paroubka bylo získat Šloufa na svoji stranu. Vznik koaliční vlády a její dosavadní fungování, stejně jako znovuzvolení Václava Klause prezidentem, totiž dokazují, že se bývalá pravá ruka Miloše Zemana dá porazit jen těžko. Stejně obtížné však bude uzavřít s ním smír. Šloufovi totiž nejde v první řadě o budoucnost sociální demokracie, ale o vliv na nejrůznější obchody, do kterých mohou politici mluvit. To se mu podle všeho zatím daří, což pro Jiřího Paroubka není zrovna dobrá zpráva.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .