Palestinsko-izraelská válka v pásmu Gazy

Propukla nelítostná válka, ve které během pěti dnů zahynulo také 13 izraelských vojáků. Bouřlivý týden vyvrcholil v sobotu mohutnou demonstrací v Tel Avivu, svolanou opoziční Stranou práce a izraelským mírovým hnutím, na které více než 150.000 Izraelců požadovalo stažení z pásma Gazy. Poprvé v historii tak došlo ke kurióznímu jevu, kdy přívrženci levice veřejně podpořili pravicového premiéra.

Předseda Strany práce Šimon Peres na shromáždění označil za nepřípustné, aby jedno procento obyvatel v podobě členů Likudu rozhodovalo o osudu země a mařilo přání 80 procent jejích občanů. Podle nejnovějšího průzkumu deníku Maariv totiž vyklizení pásma Gazy požaduje 79% Izraelců.

Izraelská armáda dnes však zahájila rozsáhlou operaci v devět kilometrů dlouhé oblasti na hranicích pásma Gazy s Egyptem, které se říká Filadelfská cesta. Palestinci zde vyhloubili desítky tunelů, kterými pašují zbraně, výbušniny a střelivo. Jen letos vojáci zničili 11 takových tunelů a od počátku intifády před třemi a půl lety skoro stovku. Izrael žádal Egypt, aby pašování zabránil, ale údajně se nedočkal žádoucího zákroku. Důvodem zásahu jsou obavy, aby se tato oblast po předání Palestincům nestala základnou teroristů, kteří budou nadále ohrožovat židovský stát. Izrael proto hodlá srovnat se zemí desítky domů a rozšířit o zhruba 800 metrů bezpečnostní zónu, kde bude pašování snadněji kontrolovatelné.

Filadelfská cesta však probíhá uprchlickým táborem Rafáh a v rámci dohod z norského Osla jej dělí na palestinskou a egyptskou část. Podle izraelského zpravodajského a vojenského serveru Debkafile se po operaci ocitne až 80.000 obyvatel Rafáhu v izolaci a obležení izraelských tanků, a Izrael tak zabere 18% území, jež bylo už před deseti lety předáno Palestincům. Akci podpořil i izraelský soud, který odmítl stížnost obyvatel Rafáhu proti demolicím.

Ještě více situaci v pátek rozjitřil palestinský předák Jásir Arafat, který u příležitosti 56. výročí vzniku Státu Izrael, jemuž Palestinci říkají "katastrofa", vyzval svůj lid citátem z Koránu k teroru proti nepříteli. Vysloužil si tím kritiku nejen Izraelců, ale i amerického ministra zahraničí Colina Powella, který reagoval poznámkou, že Arafat k obnově mírových jednání rozhodně nepřispívá.

Palestinský premiér Ahmad Kurája, který se s Powellem sešel na Světovém ekonomickém fóru u Mrtvého moře, však navzdory Arafatově výzvě v neděli, tedy ještě před zahájením izraelské operace v pásmu Gazy, prohlásil, že Palestinci, včetně teroristických skupin Hamas a Islámský džihád, jsou připraveni vyhlásit příměří a splnit své závazky, pokud Izraelci pásmo Gazy skutečně opustí. Powell stejně jako poradkyně prezidenta George Bushe Condoleeza Riceová, která se dnes s Kurájou sešla v Berlíně, však jako podmínku zopakovali izraelský požadavek zákroku proti teroristům a reforem palestinské samosprávy, takže z příměří zřejmě opět nic nebude.

V tomto týdnu však budou na různých místech pokračovat diplomatická jednání - například mezi Riceovou a izraelským vicepremiérem Ehudem Olmertem nebo izraelským ministrem zahraničí Silvanem Šalomem a představiteli Jordánska, Egypta a palestinské samosprávy. Koncem týdne pak do Izraele přijede významný egyptský vyjednavač Umar Sulajmán, který je klíčovou spojkou s Palestinci. Minulý týden například dojednal vydání ostatků šesti izraelských vojáků zabitých v Gaze, jejichž části těl Palestinci vítězně ukazovali novinářům.

Některá izraelská média se obávají, aby nedošlo k takzvané "libanonizaci" pásma Gazy. "Stejně jako v Libanonu nemáme co dělat ani v Gaze," zdůrazňuje například Maariv. "Konflikt se bude stupňovat, útoků na vojáky přibývat a my se budeme ptát, jestli cena, kterou platíme, stojí za to." A ministr obrany Šaul Mofaz nedávno dokonce prohlásil, že Izrael nemá na pásmo Gazy žádný biblický nárok jako na Judeu a Samaří, protože předkové Židů zde nikdy nežili.

Izraelský premiér Šaron nyní předělává svůj původní plán stažení a podle zasvěcených zdrojů ho předloží ke schválení vládě do dvou týdnů. Jeho teritoriální aspekty by měly údajně zůstat stejné, a vyklizeny by tedy měly být všechny židovské osady v pásmu Gazy a čtyři další na Západním břehu. Nově by se v něm měla objevit přísnější bezpečnostní opatření a požadavky záruk na využití opuštěných izraelských domů Palestinci.

Násilí však pokračuje a roste netrpělivost nejen Palestinců, ale také Izraelců. Média premiéra Šarona nazývají nejhorším předsedou vlády v historii státu a jeho neúspěchy na všech frontách označují za "seriálový průšvih". Izraelští analytikové zdůrazňují, že jediným správným krokem teď může být Šaronovo oznámení konkrétního data stažení z pásma Gazy.