Palác Kinských není Kinského

František Oldřich Kinský se sice domáhal jeho vrácení, obvodní soud jeho žalobu zamítl a městský soud tento verdikt potvrdil. Ke konfiskaci prý došlo v souladu se zákonem. Dokonce se podařilo najít příslušný konfiskační výměr, který je podle znalců v pořádku. Rovněž způsob jakým byl doručen, prý nemá vadu. Mimo jiné to znamená, že Kinský bude muset změnit svoje plány. Původně tvrdil, že se přestěhuje do Prahy a že bude v části paláce bydlet. Místo stěhování bude moci přemýšlet o tom, proč existují tak rozdílné pohledy na jeho žaloby. V některých případech totiž soud rozhodl o tom, že mu má být majetek vrácen, v jiných naopak Kinského nárok neuznal. Přitom postup Kinského právního zástupce je prakticky totožný. Zjednodušeně řečeno, Kinský se snaží dokázat, že se na něj tzv. Benešovy dekrety nevztahovaly a ani vztahovat neměly.

Tento argument podporuje tím, že nikdy nebyl Němcem. Prohlašuje, že má české a argentinské občanství. "Jsem ale v první řadě Čech, a až potom Argentinec," tvrdívá u soudu Kinský. V této souvislosti je zajímavé, že musí používat tlumočníka, protože český jazyk prakticky neovládá. Rovněž je zajímavé, že stát se snaží dokázat, že Kinský není občanem České republiky. Ministerstvo vnitra totiž označilo za neplatné rozhodnutí úřadu Prahy 1, který v roce 2001 osvědčení o českém občanství vydal. Přitom tento krok už byl napaden a vyšetřování prokázalo, že úřednice nepochybila.

Nyní se český stát snaží dokázat, že podobnou otázku může řešit pouze krajský úřad Ústeckého kraje. Právě na přiřazení Kinského k německé národnosti a na už zmiňovaném konfiskačním výměru byl postaven verdikt obvodního soudu pro Prahu 1, který odmítl přiřknout Kinskému palác Kinských na Staroměstském náměstí v Praze. Jak už bylo řečeno, odvolací soud tento názor soudu první instance podpořil a údajně národnost Kinského v době konfiskace vůbec neřešil. Naopak v jiných kauzách je patrně nejdůležitější to, zda byl Kinský v době konfiskace Němcem. Pokud ano, mohly by se na něj vztahovat tzv. Benešovy dekrety. I když i to je sporné. V době, kdy k moci nastupovali nacisté, byl dítě. Takže s nimi mohl jen těžko kolaborovat. Navíc před Němci jeho rodina utekla právě do Argentiny, tedy do vlasti jeho matky. Pokud je pravda, že majetek zdědil po strýci už v roce 1938 a pokud je rovněž pravda, že nesplňoval podmínky, za kterých by se na něj vztahovaly konfiskační Benešovy dekrety, pak by mu měl být majetek vydán.

Ne na základě restitučních nároků, ale na základě určovací žaloby, že právně nepřestal být vlastníkem určitého majetku. Problém je v tom, že od jeho zabavení uplynuly už desítky let. Mezitím na některých pozemcích vyrostly budovy, které tam lidé postavili v dobré víře. Kdyby museli toto území opustit, byla by to nová křivda. Právě na restitučních kauzách tohoto typu je názorně vidět, že je de facto nemožné, aby dopadly ke spokojenosti všech. V soudních sporech se totiž těžko dělá kompromis. Ten je navíc po hysterických reakcích některých českých politiků prakticky vyloučen. Takže v tomto konkrétním případu existuje snad jediná jistota. Tou je, že palác na Staroměstském náměstí v Praze by i po verdiktu odvolacího soudu měl i nadále nést jméno rodiny Kinských.

I když pro jejich potomka Františka Oldřicha bude asi v budoucnu znít toto spojení poněkud hořce. Naopak se dá očekávat, že zájem politiků a jejich nervózní reakce na některé výroky soudů ve prospěch Kinského, po rozřešení sporu o Palác Kinských opadnou. Mimo jiné to mohou uvítat soudci, kteří nebudou rozhodovat pod tlakem. Právě tak totiž na Kinského právního zástupce působila předsedkyně senátu. "Byla očividně z nějakého důvodu rozrušena a rozčílena. Podle toho to také vypadalo, jak přistupuje k vedení celého řízení," řekl podle ČTK k průběhu soudu Kinského advokát Čapek. Právě spory Kinského o majetek názorně dokazují, že kauza tzv. Benešových dekretů je velmi citlivá a že ji zatím politická reprezentace nedokázala definitivně vyřešit. Paradoxně se to pak promítá nejenom do česko-německých vztahů, ale i do sporů, které by emocemi neměly být vůbec zatíženy.