Pádu komunismu nelitujeme, v hodnocení posledních 30 let se ale východoevropské země liší

Jak vyplývá z šetření, pádu komunismu lituje menšina respondentů, naopak většina je se změnami spokojená. Hodně občanů má ale obavy z budoucnosti.

Čtěte také

Ivan Gabal: Češi mají demokracii rádi, ale nevěří politikům, a to nás vnitřně rozdírá

Čtěte také

Rozdělení na elitu a zbytek neplatí. Jak vypadá česká společnost třicet let po sametové revoluci?

Výzkum proběhl v 17 zemích, z toho ve 14 členských státech Evropské unie. Na příchod demokracie a tržní ekonomiky ovšem reagovaly jednotlivé země velmi různě, píše Pewovo středisko na svém webu.

Například v Polsku, bývalém Východním Německu a v České republice schvaluje změny 85 procent dotázaných. V Bulharsku, na Ukrajině a v Rusku je to jen 55 procent. Výsledek podle sociologů odráží v mnohém ohledu to, jak se zemím po pádu komunismu vedlo.

Nadpoloviční většina Poláků, Čechů a Litevců soudí, že se mají podstatně lépe než před 30 lety. V Maďarsku a na Slovensku je to 40 procent dotázaných. Ovšem v Rusku, Bulharsku a na Ukrajině si více než 50 procent lidí myslí, že si pohoršili.

Smíšené pocity

V průměru vidí země střední a východní Evropy největší pokrok posledních tří dekád v oblasti vzdělání (65 procent), životní úrovně (61 procent) a v posílení národní hrdosti (58 procent). Jen 44 procent ale oceňuje úroveň právního státu. Zhoršily se prý i rodinné hodnoty.

Čtěte také

Rozdělení společnosti, které končí u volební urny, začíná už na základní škole, míní sociolog Prokop

Čtěte také

Jiří Pehe: Východní Německo je laboratoř postkomunismu

Naopak třiapadesát procent si myslí, že zdravotní péče byla lepší za komunistů. Nejvíce kritiky ale padlo na adresu politické scény v jednotlivých zemích. Lidé kritizovali i nezaměstnanost a rostoucí společenskou nerovnost.

Značnou frustraci vzbuzuje i pocit, že vládní vrstvy se odcizily lidem. Na 69 procent respondentů v zemích EU uvedlo, že volení politici se o obyčejné občany vůbec nestarají. Nadpoloviční většina také řekla, že politici i podnikatelé na pádu komunismu zbohatli, zatímco řadoví občané nikoli.

Na druhou stranu průzkum ukázal, že střed a východ Evropy vidí ekonomiku nadějněji než západní Evropa. Šedesát procent Ukrajinců, Poláků a Litevců čeká, že se jejich děti budou mít lépe než oni. V Řecku, Španělsku, Itálii, Velké Británii a Francii je to jen pětadvacet procent respondentů.

Rozdělená Evropa

Výzkum proběhl letos od května do srpna a zúčastnilo se ho necelých 19 tisíc dotázaných, včetně obyvatel Spojených států. Šetření odhalilo i nárůst pravicového populismu, jehož stoupenci odmítají Evropskou unii, ekonomickou integraci eurozóny a mají negativní stanovisko k menšinám.

Čtěte také

Daniel Kroupa: Komunismus do muzea

Co se společenských otázek týče, Pewovo výzkumné středisko odhalilo ostrou dělicí čáru mezi západem a východem Evropy. Například pozitivní postoj k homosexualitě vyjádřilo 94 procent Švédů a 89 procent Španělů, zatímco na opačné straně kontinentu jen 28 procent Litevců a 14 procent Ukrajinců.

Velké názorové rozdíly také trvají mezi západní a východní částí Německa. Východ je daleko méně spokojený s politickým směřováním země a fungováním demokracie než západ.

Celková spokojenost se životem je ale i mezi obyvateli východu Německa a dalších zemích východního bloku dramaticky vyšší než při srovnatelném průzkumu z roku 1991. Tehdy například vnímalo poměry pozitivně jen 12 procent Poláků, zatímco dnes je to 56 procent, vypočítává zpráva amerického Pewova výzkumného střediska.