Padělání dolarů

Bude nejspíše pouhou shodou okolností, že zrovna když padá dolar, padla klec. Padělatelé peněz nemívají kvalifikaci finančníků. Nic nemusí vědět o americkém rozpočtovém schodku, o hrozící recesi či o inflaci anebo o dalším osudu úrokové míry. Padělatel musí rozumět papíru, barvám a počítačové grafice. Pokud jde o hodnotu padělků, ta se v tomto konkrétním případě odhaduje na patnáct let natvrdo. Obecně ovšem padělání slábnoucích dolarů není špatný nápad. Mezi těmi, kdo se hotovosti v této měně zbavují ve směnárnách, se podvodníci snáze ztratí.

Tak, jak je pro padělatele španělskou vesnicí ekonomie, neuměl by ekonom napodobit bankovku. Finančníci, pravda, nemusí peníze tisknout, množí je legální spekulací a pomalu už nevědí, jak stodolarová bankovka vypadá. Přestože ale obchodují s měnou virtuální, budou dnes daleko nervóznější než podvodníci. Pád dolaru je totiž příliš rychlý. Hrozí chaos, protože nedůvěra na bankovním trhu škodí akciím. Ale zpátky ke srovnání finančníků a padělatelů peněz. O gangu, jehož patnáct členů bylo zadrženo, víme, že byl velice internacionální. Sdružoval podvodníky devíti národností. Stejně internacionální je komunita finančníků. Peníze zjevně dávají lidi dohromady. Ty pravé i ty falešné.