"Pach smrti" může pomoci kriminalistům

Při rozkladu savčího těla se uvolňují plyny jako kadaverin, putrescin, indol a skatol, které vytvářejí typický "pach smrti". Plyny vytvářejí bakterie, které rozkládají uhlovodíky, proteiny a mastné kyseliny. Tým odborníků z Pensylvánské státní univerzity studoval, jak se jejich koncentrace mění v čase. K pokusům využil trojici mrtvých prasat a "umělý nos", tvořený syntetickými vlákny, která na sebe navazují molekuly plynů. Vazba molekuly se v procesu, označovaném jako mikroextrakce na tuhou fázi neboli SPME, projeví změnou elektrického proudu.

Výsledky pro někoho možná morbidního experimentu ukázaly, že chemický profil uvolňovaných plynů se během prvních dvou týdnů po smrti zvířete výrazně mění. Například sloučeniny jako indol, skatol a putrescin se během prvních dvou dnů vůbec nepodařilo detekovat. Zato třetí den se jejich koncentrace prudce zvýšila a na záznamu tak vznikl výrazný "peak". Autoři studie jsou přesvědčeni, že jejich výsledky jsou aplikovatelné i na lidská těla. Podle článku na stránkách New Scientist by přenosný "umělý nos" kriminalistům mohl například pomoci zjistit, jestli se na nějakém místě nacházelo mrtvé tělo. K určování přesné doby úmrtí se však více hodí stávající metody.