Ovlivní smrt Ibrahima Rugovy budoucnost Kosova?

V posledních letech i on otevřeně hovořil o nezávislosti provincie, nicméně po dlouhou dobu byl ochoten přistoupit i na obnovu autonomie v rámci někdejší Jugoslávie.

Jenže tato možnost definitivně padla začátkem povstání Kosovské osvobozenecké armády v roce 1998 a ozbrojenou protiakcí, při niž byly z provincie vyháněni Miloševičovou policií desetitisíce Albánců. Následoval letecký úder NATO proti Jugoslávii. Rugova byl na jeho počátku v domácím vězení. Po měsíci leteckých úderů byl převezen do Bělehradu, kde byl za přítomnosti Miloševiče před kamerami srbské televize dokonce přinucen vyzývat NATO k ukončení náletů a znovuzahájení jednání, ovšem jen o obnovení autonomie Kosova. Nic podstatného se nestalo a Rugova byl za Miloševičova souhlasu letecky přepraven Itálie. Zdálo se, že to bude konec jeho politické kariéry. Na mírových jednáních v Rambouillet byl hlavním mluvčím Albánců velitel UČK Hašim Thači. Kosovo obsadily jednotky NATO. Z provincie částečně pod přímým tlakem ozbrojených Albánců, nebo jen ze strachu z odvety, uteklo téměř 200 000 Srbů. Správu převzalo OSN. Na základě rezoluce Rady bezpečnosti sice Kosovo zůstalo součástí Srbska, jeho úřady však nemají v tuto chvíli žádnou moc a provincii řídí mezinárodní společenství.

Navzdory předpovědím, že bývalí stoupenci Kosovské osvobozenecké armády budou tahat za delší konec, Rugovou vedený Demokratický svaz Kosova zvítězil v prvních poválečných volbách v roce 2001. Rugova sám byl pak prezidentem v parlamentu zvolen až po čtvrtém hlasování v březnu roku 2002, když odpadla nutnost dosažení dvoutřetinové většiny, jejímuž dosažení bránili jeho radikální odpůrci z řad povstalců. Ve středu měla začít i jednání o budoucím postavení provincie. Smrt Ibrahima Rugovy přichází i proto ve velmi citlivou chvíli. On měl totiž vést delegaci Albánců. Jednání byla krátce po jeho smrti odložena na únor.

Názory na to, co bude nyní následovat, se rozcházejí. První skupina tvrdí, že smrtí Rugovy začíná období nejistoty a nestability. Druhá konstatuje, že prezident svou nemoc nijak netajil, s jeho možnou smrtí se počítalo, a že dlouhodobě se v Kosovu nic nemění. Obě strany ale připouštějí nelítostný politický boj. Jednak nového vůdce bude hledat Rugovova strana, Demokratický svaz Kosova. Zesnulý prezident byl jeho dominantní postavou. Nyní panují obavy, že boj o nové vedení Svaz oslabí, dokonce nevylučují jeho rozpad na více stran. Každopádně albánská delegace bude muset v dohledné době zvolit nového vůdce, což vůbec nemusí být z výše uvedených důvodů snadné.

Podle některých názorů jde ale jen o hru. Albánci požadují nezávislost, což je pro Srbsko nepřijatelné. Mezinárodní společenství je si toho dlouhodobě vědomo neslučitelnosti obou pohledů. Jak konstatovala BBC, USA, Velká Británie, Francie a Rusko už tajně dohodly, že Kosovo dostane jakousi podmínečnou nezávislost na přechodné období s garancí specifických práv pro Srby. BBC cituje francouzského ministra zahraničí Dusty Blazyho. Ten prohlásil, že nelze mluvit ani o rozdělení provincie na albánskou a srbskou část, ale bude nutné, aby Srbům byla garantována speciální práva, zejména s ohledem na jejich kulturní a náboženské kořeny. Přesné podmínky by měly vyplynout právě z jednání, jejichž počátek byl kvůli smrti Ibrahima Rugovy odložen.

Větší obavu než z ohrožení výsledku rozhovorů proto vyvolávají pravděpodobné vnitropolitické boje v řadách Albánců. Pokud by se totiž rozpadl Demokratický svaz Kosova, mohlo by to posílit pozice radikálů, což by se mohlo projevit i zvýšeným tlakem ve vztahu k Srbům. Napětí by pak zřejmě vypuklo i v dalších regionech s albánskými menšinami, zejména v Makedonii a jižním Srbsku, což si v tuto chvíli v zahraničí jistě uvědomují.

I v dalším časovém horizontu se proto počítá s dalším setrváním vojsk KFOR v Kosovu. Jejich příslušníci, včetně česko-slovenské jednotky, by měli zabránit případným ozbrojeným nepokojům, podobným těm z března roku 2004, kdy bylo zabito několik desítek lidí a vypáleny desítky srbských domů a bytů.

Ibrahim Rugova bude pohřben ve čtvrtek. Navzdory názorům, které tvrdí, že jeho smrt bezprostředně neovlivní budoucí vývoj, zůstává jedno jisté. Zemřel člověk, který usiloval o neozbrojené řešení konfliktu na Balkáně a bezpochyby nejvýraznější osoba z řad kosovských Albánců v uplynulých dvaceti letech. Byl to člověk, jehož roli, byť vlažně, uznávají i Srbové. Pro ně byl po dlouhou dobu čitelným politikem, byť s jeho názory nesouhlasili. Albánci pak ztrácejí politika, jenž nebyl na rozdíl od mnoha jeho souputníků nikdy spojován s korupcí, zločinem, zejména pašováním lidí a narkotik, což je bohužel stav, jenž je Kosovu v současnosti často připisován. I proti takovému obrazu své země spisovatel a intelektuál Ibrahim Rugova do konce života bojoval.