Ovladatelní hmyzí kyborgové

Hmyzí kyborgové byli stvořeni v laboratořích Kalifornské univerzity v Berkeley a na projektu se také podílela armádní výzkumná agentura DARPA, která má o hmyzí špióny zřejmě velký zájem. Cíl projektu, kterým je vytvořit na dálku plně ovladatelné kyborgy, se teď podle článku na stránkách New Scientist velmi přiblížil. Vědci do mozku a svalů dvou druhů brouků zlatohlávků - amerického druhu Cotinis texana a většího afrického druhu Mecynorrhina torquata - implantovali miniaturní elektrody a přijímače.

Navzdory tomu, že oba druhy představují velmi robustní brouky, dokázali s tíhou celého zařízení a baterie efektivně létat jen větší afričtí zlatohlávci, kteří téměř dosahují velikosti lidské dlaně. Ti dokázali létat v průměru 45 vteřin, ale našel se i zlatohlávek, který vydržel víc než 30 minut. Během letu mohli vědci do jistí míry brouky ovládat pomocí elektrických impulzů vysílaných do mozku a svalů. Dokázali je přimět ke snížení letové hladiny o 60 cm, provedené mírné zatáčky nebo přistání. Stimulace svalů křídel také dokázala změnit směr, do kterého se brouk právě chystal zatočit.

Kontrola ze strany vědců sice nebyla úplná, ale na první pokus o dálkově řiditelné hmyzí kyborgy je to víc než dobré. O jejich využitelnosti ovšem panují pochyby - už proto že brouci nejsou zrovna skvělí letci a velikost baterie jejich dolet hodně limituje.