Otevřenost volby ředitele ČT je přínosem

Stalo se tak za přítomnosti členů mediální komise a kulturního výboru, vše bylo přenášeno vnitřním okruhem Poslanecké sněmovny, takže ho mohli sledovat všichni zástupci lidu. Sledovat ho mohli také novináři na galeriích a vlastně všichni občané, kdo do sněmovny na galerii přišli.

A samozřejmě, což je naprosto nejdůležitější a přelomové, konkurs byl přenášen Českou televizí v přímém přenosu.

To je asi bezprecedentní otevřenost při výběru generálního ředitele veřejnoprávní televize, dříve naprosto nevídaná. Smutné samozřejmě je, že ho organizují přímo poslanci, jejichž vliv by jinak měl být jen zprostředkovaný přes volbu členů Rady České televize a změny v zákonech. Až sem situace kolem České televize došla a jde o opatření mimořádné, do té doby, než podle nového zákona vznikne nová rada. Dá se taktéž předpokládat, že i přes veškerou otevřenost nakonec stejně budou důležitější zákulisní dohody mezi poslaneckými kluby. Tak už to v Parlamentu chodí.

Zapomenuta by ovšem přesto neměla být právě tato otevřenost. Jak známo, odvolaná rada byla nejvíce kritizována za to, že zvolila nového ředitele zbrkle, za zavřenými dveřmi a značně neprůhledně.

Nebyli to ovšem všichni členové bývalé rady, kterým takový způsob vyhovoval. Někteří z nich by se podle svých vyjádření nebáli daleko větší otevřenosti při jednání rady vzhledem k veřejnosti. Dokonce byl zmíněn i případný přímý přenos z volby generálního ředitele. Jednou z těch, kteří se větší otevřenosti nebáli, byla například i bývalá radní Jana Dědečková, jinak kritizovaná za svou viditelnou svázanost s politickou stranou, jejíž byla zakládající členkou.

Tato otevřenost by nicméně zabránila mnoha spekulacím. Po úterním přímém přenosu bude například všem, co ho sledovali, jasné, jakým způsobem by případní noví ředitelé vzniklou situaci řešili.

Budou například vědět, že pro Jiřího Balvína je jako televizáka tragické, že televize v době krize přestala na mnoho hodin vysílat, což se stalo poprvé za padesát let její existence. Je možné tedy spolehnout na to, že tento člověk k takovému kroku nepřistoupí, i kdyby se mu situace začala sypat pod rukama.

Bude třeba známo, že Karel Kochman by byl natolik solidární s původními manažery, odvolanými novým ředitelem, že by do funkce znovu povolal finančního ředitele Palusku, byť ne zcela souhlasí s jeho pokusem o dočasné převzetí vedení televize, ale i pro něj má jisté pochopení.

Ví se také, že Jana Bobošíková by zřejmě znovu akcelerovala všechny spory, které se vyskytly, a chtěla by svůj boj za své pojetí reformy České televize dovést do vítězného konce.

Věra Valterová zase poukazuje na údajně přehnané výhody zaměstnanců, které nejsou oprávněné v instituci, které hrozí ztráta. Asi by tito zaměstnanci pod jejím vedením o tyto výhody přišli.

Nad tím vším se každý může zamyslet a rozhodnout se sám, kdo má více argumentů a kdo jen vede prázdné řeči. A může také posoudit i případné zákulisní dohody, které nakonec nejspíš přinesou rozhodnutí.

Kdyby takto transparentně jednala i Rada České televize loňského prosince, je možné, že by k mnoha excesům nemuselo vůbec dojít. Protože jednání Rady České televize nejenže nebylo přenášeno přímým přenosem, ale veřejnost neměla možnost se kromě strohých zápisů a usnesení dozvědět o jednání Rady žádné podrobnosti. A nejen to - členové Rady ani necítili potřebu více veřejně vystupovat a hájit svá rozhodnutí a své postoje. To byla od začátku historie Rady velká chyba.

Celá krize kolem České televize má tedy zajímavé vyústění. Veřejnost měla možnost sledovat v přímém přenosu konkurs na generálního ředitele, byť dočasného. Tato otevřenost by tedy měla být příkladná. A to i pro novou Radu, která bude jistě brzy zvolena. A to je velmi důležité, asi ještě důležitější, než která konkrétní osoba povede v dalším zhruba půlroku Českou televizi.

Zastavit stávku a televizi stabilisovat je zajisté podstatný úkol dočasného ředitele. Aby televize byla opravdu věcí veřejnou, jak žádá iniciativa podobného jména, to je úkol dlouhodobý. A je to určitě nejen věcí zaměstnanců, ale především celé veřejnosti. A tam musí mít ke svému rozhodování informace.

Úterní přímý přenos z parlamentního konkursu, ale především možnost dostat se například na internetu k otevřeným informacím nejen z konkursu, ale ke všem relevantním informacím, by se měly stát něčím zcela běžným.

ČRo 6 / RSE 6. února 2001

Napište nám: rse@cro.cz