Osudy řeckokatolických kněží
Československý komunistický režim začal krátce po převratu v roce 1948 tvrdě perzekuovat římskokatolické duchovní i laiky, poměrně známá a dnes dobře zmapovaná je například AKCE K, tedy likvidace klášterů "spuštěná" na jaře 1950. Méně už se ví o souběžně probíhající AKCI P, což bylo ničení řeckokatolické církve. Řeckokatolíci (nebo také uniaté či katolíci byzantsko-slovanského obřadu), pocházející z někdejších východních oblastí Rakousko-Uherska, uznávají papeže za svou nejvyšší hlavu a věroučně se od římských katolíků takřka neliší - zachovávají však liturgii v církevněslovanském nebo jiném národním jazyce a mají poněkud odlišné církevní právo.
Mnoho jich žilo na Podkarpatské Rusi a na Slovensku. Když Podkarpatskou Rus odevzdalo po druhé světové válce Československo Sovětskému svazu, začali být řeckokatolíci pronásledováni a nuceni k přestupu na pravoslaví. Sovětská vláda totiž řeckokatolickou církev postavila mimo zákon - a Československo mělo tento postup kopírovat. Mnozí z těch, kteří odmítli nucenou konverzi, skončili ve věznicích.
V příštích Příbězích 20. století budou o osudech svých i řeckokatolické církve v Československu vyprávět biskupové Ivan Ljavinec a Ján Eugen Kočiš. Prvně jmenovaný se narodil 18. dubna 1923 ve Volovci na Podkarpatské Rusi, druhý 25. 6. 1926 v Pozdišovcích v okrese Michalovce. Oba byli komunistickým režimem odsouzení k několikaletému kriminálu, oba se živili jako dělníci, oba byli pronásledováni a nuceni působit v utajení. Premiéru pořadu vysíláme v neděli 22. 4. 2007 od 10.06 a reprízu v sobotu 28. 4. 2007 od 13.06 hodin.
Třiadevadesátiletý Václav Straka je bývalý voják ze západní fronty 2. světové války - bojoval ve Francii, v Anglii a jako jeden z mála Čechoslováků osvobozoval s americkou armádou Československo. Byl vojenským redaktorem ve válečném periodiku Naše noviny. Po válce pracoval dvacet let v časopise Svět v obrazech, také učil češtinu britské diplomaty v komunistickém Československu. Jeho jméno naleznete v Cibulkových seznamech spolupracovníků agentů StB.
Po roce 1989 se soudil, aby své jméno očistil. Tři agenti Státní bezpečnosti mu dosvědčili, že ho nikdy před tím neviděli. Václav Straka je ale také signatářem Charty 77, svůj podpis jako jeden z mála nechtěl zveřejnit. Život Václava Straky je přinejmenším spletitý.
"Jeden britský diplomat, kterého jsem učil česky, mě pozval do baru, kam šel večer. Šli jsme spolu po ulici a vycítil jsem z jeho narážek, že by stáli o mojí spolupráci s jejich tajnou službou. To jsem hned utnul. ... Britové si jistě dobře uvědomovali, že mě StB kontaktovala. Estébákům jsem nic nepodepsal, kromě toho papíru o mlčenlivosti..." Příběh Václava Straky Český rozhlas Rádio Česko bude vysílat v repríze v sobotu 21. 4. 2007 od 13.06 hodin.
Pokud i vy máte zajímavý osud z války či z doby komunismu, nebo někdo z vašeho okolí, napište nám. Reportéři z občanského sdružení Post Bellum se za vámi vypraví. Své příběhy posílejte na adresu Český rozhlas Rádio Česko, Příběhy 20. století, Vinohradská 12, 120 99 Praha nebo na email: pribehy@rozhlas.cz.
