Osudná zvědavost

Politický styl ODS se za poslední tři měsíce nijak nezměnil. Odváděla standardní opoziční práci, čili nevynechala žádnou příležitost ke kritice vlády. Předseda Mirek Topolánek možná dodatečně lituje, že se v srpnu zajímal o politické plány svého bývalého přítele Kořistky a vyslal za ním na kafe svého asistenta, nicméně objektivně nemohl tušit, že se mu ta zvědavost stane osudnou. Podobné konzultace k politice patří a aféry z nich zpravidla nejsou. Změny v preferencích ostatně zmíněné aféře automaticky připsat nelze. ODS může ztrácet také proto, že s příchodem Stanislava Grosse ČSSD nevynechá žádnou příležitost ke kritice opozice. Nový premiér bere, na rozdíl od svého mediálně rozpačitého předchůdce, veřejné mínění velice vážně. Ví, že se nevyplácí ignorovat údery konkurence, a také je šikovně rozdává. Pak jsou zde diskutované billboardy, na kterých Gross oznámil lidem, že je sociální demokrat a myslí to upřímně. Na tuto reklamní kampaň ODS nezareagovala obdobnými plakáty s Mirkem Topolánkem, což lze brát jako projev dobrého vkusu, ale také jako politickou chybu. Ať už jsou příčiny poklesu ODS a růstu ČSSD jakékoli, zdá se, že ČSSD přestává být pro ODS snadnou kořistí. Má stále horší skóre, ale lepší trend. Z kouta se vrací do hry.