Osekvenovaný piják krve

Veš šatní (Pediculus humanus humanus) je krev sající hmyz, který přenáší původce skvrnitého tyfu (Rickettsia prowazeki) a epidemického návratového tyfu (Borrelia recurrentis). Asi nejslavnějším případem, kdy vši zasáhly do historie, je Napoleonovo tažení do Ruska v roce 1812. Kromě ruské zimy vojsko přinutila k ústupu také epidemie tyfu, který začal kosit zavšivené vojáky. S člověkem se pak veš poprvé spřáhla asi před 70 000 let, když si lidé začali oblékat oděvy. Vši v nich našly útulný domov a staly se permanentními parazity, kteří jsou na svých hostitelích závislí během všech životních stádií. Osekvenování genomu vši šatní ale ukázalo, že člověk není jediným organismem, bez kterého se veš neobejde.

Veš šatní má nejmenší genom ze všech druhů hmyzu, což odráží její životní styl. Vši žijí v chráněném prostředí lidských vlasů nebo šatů a živí se zcela jednostranným způsobem. Geny, které jsou u jiných druhů hmyzu zodpovědné za adaptaci prostředí, se proto v průběhu evoluce vší podstatně zredukovaly. V genomu například najdeme jen velmi málo receptorů, které vnímají světlo. Vši mají také pouhou desetinu obvyklého počtu genů kódujících receptory pro vnímání pachů a chuti. Jen těžko se proto dá mluvit o tom, že lidská krev vším chutná. A jak upozorňují vědci, nedostatek labužnických smyslů může vši činit zranitelnými vůči některým pesticidům.

Vši také postrádají geny potřebné k tomu, aby si mohly vyrábět životně důležitý vitamín B5 neboli kyselinu panthotenovou. Naštěstí pro vši, tyto geny mají bakterie Candidatus Riesia pediculicola, které žijí uvnitř jejich těl. Vědci, kteří kromě genomu vší osekvenovali také genom jejich symbiontů a tyto geny identifikovali, tak našli další Achillovu patu vší: pokud antibiotiky zahubíme symbiotické bakterie, zničíme také vši.

Tyfus - příznaky na kůži|foto: CDC/PHIL

Naše nově nabytá znalost genomu vší ale nesouvisí jen s lidským zdravím. Vši jsou zatím jediným zástupcem hmyzu s nedokonalou proměnou, který se dočkal osekvenování genomu. Nedokonalá proměna, při které hmyz prochází různými stádii stále více podobnými dospělcům, je evolučně starší než proměna dokonalá, při které se například housenka změní v motýla. Genom vší proto může skrývat informace o tom, jak přeměna dokonalá, která je dnes u hmyzu dominantní, vlastně vznikla.

Na osekvenování genomu vši šatní se podíleli vědci z 28 amerických, evropských, australských a jihokorejských výzkumných institucí. Výsledky zveřejnili v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.