Ornitolog z NP Šumava Tomáš Lorenc o sokolu stěhovavém
Sokolu stěhovavému se daří na Šumavě. Jak mohou návštěvníci tamního národního parku pomoci k jeho ochraně? Jaký je příběh tohoto dravce? Hovoří o tom ornitolog Správy Národního parku Šumava Tomáš Lorenc, kterého přivítal Jan Burda.
Sokolu stěhovavému se daří na Šumavě. Jak mohou návštěvníci národního parku pomoci k jeho ochraně? A jaký je příběh tohoto dravce?
Celkem osm mláďat sokola stěhovavého vyvedly na české straně Šumavy hnízdící páry tohoto vzácného dravce. Pomohli přitom hlavně strážci Národního parku Šumava a také ohleduplní návštěvníci.
„Populace tohoto vzácného druhu byly ještě před pár desítkami let téměř na pokraji vyhynutí, a to nejen v České republice, ale i v celé Evropě a v Severní Americe, kde pravidelně hnízdil. Na vině bylo hlavně používání chemických přípravků v krajině, zejména DDT, které se kumulovalo v jejich tělech, jakožto predátora na vrcholu potravního řetězce, a omezovalo jejich schopnost se rozmnožovat. Svou roli sehrálo i přímé pronásledování," říká ornitolog Správy Národního parku Šumava Tomáš Lorenc, který přišel do čtvrtečního vědeckého interview Studia Leonardo.
Moderuje Jan Burda.
Sokol stěhovavý, latinsky Falco peregrinus, je druh dravce z řádu sokolů a dle naší legislativy, vyhlášky č. 395/1992 Sb., patří do kategorie kriticky ohrožených druhů. Šumava je jednou z oblastí v České republice, kde hnízdí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
