Opravdové problémy ministra Langera

8. říjen 2008

Jiří Komorous odejde z čela Národní protidrogové centrály k 1. únoru příštího roku. Nejpozději za dva měsíce poté, tak to aspoň odhadují někteří policisté, dojde uvnitř české policie ke kolapsu. Nikoli proto, že by jí osmačtyřicetiletý Komorous snad tolik chyběl. Ale obdobně jako on se nejspíš rozhodne řada dalších zkušených policistů.

V dubnu 2009 totiž vyprší lhůta, ve které mohou odcházet do výslužby ještě podle mnohem výhodnějších podmínek starého zákona o policii. Ten už sice neplatí, ale na případný odchod policistů, kteří slouží déle než deset let, se do příštího dubna ještě vztahuje.

Že to pak prostě zabalí, o tom uvažují mnozí, kteří mají odpovídající léta odsloužená. Důvodů mají hodně: hlavním je určitě chronický "podstav" u policie: celorepublikově chybějí tisíce policistů a přesto se ti, kteří slouží, musejí handrkovat i o zaplacení přesčasových hodin. O mimořádných odměnách si mohou jenom nechat zdát, ačkoliv by v mzdových fondech měly- přinejmenším teoreticky- vzhledem k neobsazeným tabulkovým místům, peníze přebývat. Maximálně dostanou pár tisícovek hrubého. Ovšem ročně... Ve službě jim pak kvůli už chronickému nedostatku policistů často nezbývá než porušovat i ty nejzákladnější předpisy. Na eskortu zatčeného by například měli být správně tři policisté. Když si ale dvoučlenná hlídka řekne nadřízenému o posilu, většinou se setká s bezmocným pokrčením ramen.

Už jste to ostatně nejspíš zažili i na vlastní kůži, že jste třeba u vykradeného auta čekali uprostřed noci na pražském sídlišti i čtyři hodiny, než přijela osamělá a unavená policistka, protože policejní auta, která v noci v hlavním městě vyjíždějí na tísňové volání, se často dají spočítat na prstech jedné ruky. V obcích mimo Prahu zase parkuje nezřídka před služebnou jenom auto, ovšem když potřebuje občan policistu, nedozvoní se. Musí zatelefonovat, aby se dostavil příslušník z vedlejšího revíru.

Jiří Komorous uvádí jako hlavní důvod svého odchodu, že se cítí unaven. Jeho bývalí kolegové, například někdejší elitní vyšetřovatel Václav Láska, mu to věří. Nedávno Láska v LN ale uvedl, že za daleko větší problém než výměnu ředitelů považuje odchody schopných a zkušených detektivů a vyšetřovatelů do civilu.

"Když se s nimi bavím, tak většina z nich hovoří o jakémsi vnitřním pocitu, že nemohou dělat svou práci, jak by chtěli. Už řadu let neexistuje ucelená koncepce policejní práce." podotkl Václav Láska, který kdysi vyšetřoval například únik peněz z harvardských fondů.

Mít ze své práce dobrý pocit patří nepochybně k základním předpokladům, aby u ní lidé vydrželi i když za ni nejsou odpovídajícím způsobem oceněni. Jenže u některých složek policie je to zřejmě ještě horší: kromě nedostatečného platu dělají policisté nejspíš občas i frustrující zkušenost, že některé nově zavedené metody jejich práci spíš maří, než aby ji podporovaly. Konkrétně jde například o to, že se s elektronickým sledováním spisů rozšířil i počet osob, které mají možnost do nich nahlížet.

Ministr vnitra Langer má v této chvíli ovšem jiné starosti: jelikož noviny objevily, že loboval za bankovní úvěr pro soukromou firmu a pak si od jejího spolumajitele sám půjčil dva miliony, měl by prý vysvětlit, jak to tenkrát bylo. Čeká to od něho- podle MFD- prý i Karel Schwarzenberg. Ve skutečnosti by toho ovšem měl Ivan Langer vysvětlit svým kolegům ve vládě podstatně víc. Především třeba to, co hodlá udělat, aby se mu policie nerozsypala uprostřed českého předsednictví v Evropské unii. Nechat zrenovovat přijímací místnosti policejních služeben nestačí. To je potěmkiáda.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio