Opice ksukol má strašidelný prst
Pátrací prst poloopice ksukola se chová jako citlivý přístroj: před použitím se zahřeje na provozní teplotu.
K nejpozoruhodnějším obyvatelům Madagaskaru patří ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis). Tento noční primát je vybaven neobvykle dlouhým a tenkým prstem na předních končetinách, kterým proklepává kůru stromů a vytahuje z ní hmyzí larvy. Domorodci věří, že na koho ksukol svým „strašidelným“ prstíkem ukáže, ten brzy zemře. Asi to nebude pravda, ale prst skutečně má určité neobvyklé vlastnosti. Infračervené snímky odhalily, že jeho teplota je o 2,3 stupně nižší než teplota ostatních prstů. Pokud je však ksukol na lovu, ohřeje se dlouhý prst až o 6 stupňů Celsia. Teplota ostatních přitom prstů zůstává stejná.
Fyziologický mechanismus změn teploty v prodlouženém prstu ksukola vědci zatím neodhalili. Jsou však přesvědčeni, že jde o úsporné opatření. Dlouhý prst má nepříznivý poměr povrchu a objemu a špatně si udržuje teplo. Kromě toho je v něm velký počet specializovaných receptorů, které sice citlivě vnímají vibrace, ale také jsou „náročné na provoz“. Snížená teplota prstu v klidovém režimu proto šetří energii a zároveň minimalizuje výdej tepla do okolí.
Zdroj: International Journal of Primatology
-----
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
