Opět "důvěra"

Opozice bude navzdory všemu, co se daří, tvrdit, že vláda zemi škodí, a vládní koalice bude prohlašovat, že zemi prospívá navzdory všemu, co se nedaří. Z rozpravy o stavu věcí veřejných se stává nebezpečně prázdný rituál. Místo myšlenek se před kamerami pronášejí mediálně působivé slogany, zkratky, použitelné ve zpravodajství. Voličům se nabízí černobílý obraz světa, nevystihující realitu a odporující životní zkušenosti. Navíc se s tím nic moc nedá dělat, protože právě takováto prezentace poslanců odpovídá jejich představě odpovědnosti voličům za výkon svého mandátu. Procedurálně se party politiků ucházejí o důvěru, která ovšem se skutečnou důvěrou či nedůvěrou, jak tomu slovu rozumíme v běžné komunikaci, nemá mnoho společného.

Bude zajímavé porovnat sledovanost dnešního hlasování o vládě s těmi předešlými a případně poměřit zájem o tuto klíčovou politickou událost například se zájmem o včerejší hokejové čtvrtfinále s Amerikou. Výsledek takového srovnání nejspíše potvrdí, že se politika nenachází ve středu zájmu veřejnosti, nýbrž na jeho okraji. Politiky by to mělo trápit, a měli by přemýšlet, co dělají špatně. Anebo by alespoň měli vystupovat tak, aby občané neměli dojem, že jsou politikům lhostejní. Správné by samozřejmě bylo, kdyby se ucházeli o důvěru občanů, nikoli pouze o tu nadpoloviční, kterou si odhlasují mezi sebou. Nutit je ovšem nemůžeme a urážet se, že o naši důvěru nestojí, by bylo trapné.